Základní fakta o produkci knih v ČR za rok 2001

 

Produkce knih

Knižní sektor v České republice zaznamenal v roce 2001 rekordní počet vydaných titulů. V Národní knihovně ČR evidovali podle počtu odevzdaných povinných výtisků celkem 14 321 titulů vydaných neperiodických publikací, z toho 12 113 knih a 2208 brožur, tj. publikací v rozsahu do 42 stran. Na první vydání z tohoto počtu připadlo celkem 12 557 titulů (10 491 knih a 2066 brožur), zbytek tvoří reedice. Celkově došlo tedy k téměř 20% nárůstu počtu vydaných titulů, což absolutně znamená nárůst o 2356 titulů vydaných knih oproti předchozímu roku.

Celkem 1340 titulů nebylo loni opatřeno číslem ISBN. V celkové roční produkci to činí o něco více než 9%. Tento ukazatel po určitém poklesu vydaných knih bez ISBN na konci minulého tisíciletí vykazuje v posledních letech stagnaci (v knižní produkci roku 2000 nebylo 8% knih opatřeno číslem ISBN). V Národní knihovně ČR se knihám bez ISBN pro usnadnění evidence přiděluje jednotné číslo ISBN. Každopádně v oblasti knižního obchodu mají knihy bez ISBN ztíženou cestu na trh.

Absolutní čísla o počtu vydaných titulů knih v roce 2001 sice nic nevypovídají o obratu a ziscích jednotlivých nakladatelství, ale stále potvrzují skutečnost, že klesající průměrné náklady knih čeští nakladatelé pro zachování stejného objemu finančního obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů. V porovnání s posledními roky, kdy neustále rekordně narůstal počet vydaných knih, došlo ale k faktickému poklesu knižní produkce pouze v roce 2000, a to zhruba na úroveň roku 1998 (viz TABULKA I). Knihy v ČR podléhají snížené sazbě DPH ve výši 5% (standardní DPH je 22%).

TABULKA I

Přehled o počtu vydaných titulů knih v ČR za roky 1997 - 2001

1997

11 519

1998

11 738

1999

12 551

2000

11 965

2001

14 321

Zdroj: Národní knihovna ČR

K 31. prosinci 2001 bylo v ČR registrováno celkem 3136 vydavatelů knih, resp. subjektů s oprávněním k produkci knih (viz TABULKA II). Podle analýzy Národní agentury ISBN (NA ISBN) z nich zhruba šestina ve vydavatelské činnosti pravidelně nepokračuje; oficiálně ohlásilo ukončení své činnosti za uplynulý rok pouze 30 vydavatelů knih. Podle údajů NA ISBN se na celkové loňské knižní produkci ČR podílelo 1196 vydavatelských subjektů, tj. vydali alespoň jeden knižní titul. Svědčí to o stabilizující se koncentraci českého nakladatelského sektoru, protože v předchozím roce se na české knižní produkci podílelo 1143 vydavatelů; v roce 2000 to bylo ještě téměř 1300 vydavatelů. Pouze necelá stovka nakladatelů však dokázala v roce 2001 vyprodukovat 30 a více knižních titulů.

TABULKA II
Počet registrovaných nakladatelů v ČR za roky 1997 - 2001

1997

2 337

1998

2 582

1999

2 745

2000

2 898

2001

3 136

Zdroj: Národní agentura ISBN ČR

V TABULCE III jsou uvedeni největších producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů knih v roce 2001. Vzhledem ke specifičnosti vydavatelů vysokých škol a univerzit (většinou velký počet vydaných titulů při relativně nízkých nákladech) jsou tato nakladatelství vyčleněna do samostatné tabulky (viz TABULKA IV). Do počtu vydaných titulů za rok, jež určují pořadí nakladatelů v obou tabulkách, nejsou zahrnuty dotisky, ale zahrnují pouze tituly, kterým bylo přiděleno nové číslo ISBN.

Pomyslný žebříček největších českých vydavatelů podle počtu vydaných titulů knih za rok se v posledních letech výrazně nemění. Toto poněkud mechanicky stanovené kriterium znovu potvrzuje skutečnost stabilizace české nakladatelské elity a také to, že o současnou tvář českého nakladatelského podnikání a o rozhodující objem knižní produkce má dnes rozhodující zásluhu přibližně desetina z více než třech tisícovek registrovaných subjektů s oprávněním k vydavatelské činnosti, resp. z těch, kteří se aktivně zabývají soustavným vydáváním knih. Tabulka rovněž potvrzuje, že vydavatelské subjekty jsou koncentrovány především v hlavním městě Praze. Mezi univerzitními vydavateli vykazovala v loňském roce nejvíce aktivity nakladatelství z Moravy.

TABULKA III
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2001
(bez vydavatelů vysokých škol a univerzit)
Pozn.: Pro porovnání je za lomenou závorkou uvedena produkce v roce 2000

1.

IŽ, Praha

368/438

2.

Moravská Bastei - MOBA, Brno

297/227

3.

Harlequin, Praha

285/272

4.

BB art, Praha

217/165

5.

Grada Publishing, Praha

214/174

6.

Euromedia Group - Knižní klub, Praha

205/183

7.

Euromedia Group – Ikar, Praha

180/198

8.

Computer Press, Praha

169/132

9.

Baronet, Praha

144/103

10.

Egmont ČR, Praha

131/102

11.

Český statistický úřad, Praha

129/76

12.

Albatros, Praha

111/105

13.

Fragment, Havlíčkův Brod/Praha

110/121

14.

Václav Svojtka & Co, Praha

100/105

15.

Ladislav Horáček - Paseka, Praha/Litomyšl

100/31

16.

Českomoravský svaz vědeckotechnických společností, Praha

100/30

17.

Academia, Praha

99/108

18.

Portál, Praha

93/122

19.

Alpress, Frýdek-Místek

92/70

20.

Triton, Praha

79/82

21.

ShoCart, Zádveřice

76/53

22.

Argo, Praha

73/67

23.

Dashöfer, Praha

71/64

24.

C.H. Beck, Praha

71/71

25.

Jan Vašut, Praha

70/57

26.

Jiří Motloch - Sagit, Ostrava

66/68

27.

Vyšehrad, Praha

63/73

28.

Votobia, Olomouc

62/47

29.

Olympia, Praha

62/106

30.

Radomír Suchánek - Návrat, Brno

59/61

Zdroj: Národní agentura ISBN ČR

TABULKA IV
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2001
(pouze vydavatelé vysokých škol a univerzit)

1.

Masarykova univerzita, Brno

320/216

2.

Vysoké učení technické, Brno

220/281

3.

Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc

180/146

4.

Vydavatelství ČVUT, Praha

178/140

5.

Karolinum, Praha

156/195

6.

Česká zemědělská univerzita, Praha

141/104

7.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno

138/42

8.

Vysoká škola ekonomická, Praha

127/99

9.

Vydavatelství Západočeské univerzity, Plzeň

123/79

10.

VŠ báňská - Technická univerzita, Ostrava

111/139

11.

Technická univerzita, Liberec

97/47

12.

Univerzita Pardubice

91/60

13.

Jihočeská univerzita, České Budějovice

66/50

14.

Gaudeamus-Univerzita, Hradec Králové

58/30

15.

Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. Labem

57/35

16.

Ostravská univerzita, Ostrava

57/62

Zdroj: Národní agentura ISBN ČR

Struktura knižní produkce

V loňské produkci knih v ČR opět převažují knihy v češtině - téměř 90% podíl (absolutně 12 759 titulů). Dalších 556 titulů vyšlo v roce 2001 v češtině s podílem jiného jazyka; 219 titulů bylo vícejazyčných. V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelských subjektů opět dominovala angličtina: 500 titulů vyšlo v angličtině, 137 titulů v němčině, 43 ve slovenštině, 27 ve francouzštině a 23 titulů v polském jazyce. Z dalších jazyků bylo loni zaregistrováno např. také 7 knih vydaných v nizozemštině, 3 v japonštině, 2 tituly v esperantu; po jedné knize bylo vydáno v bulharštině, finštině, hebrejštině a klasické latině.

Podíl krásné literatury na celkové loňské knižní produkci ČR činil 26 % (absolutně 3726 titulů) a oproti předloňskému roku opět nepatrně poklesl. Při vydávání dětské literatury pokračoval setrvalý trend vysokého počtu vydávaných titulů, který je patrný v posledních letech. Znamenal 4% podíl na celkové produkci (absolutně 575 titulů). Podíl učebnic a vysokoškolských skript přesáhl na celkové knižní produkci 12% (absolutně 1750 titulů). Porovnání těchto ukazatelů za posledních pět let je obsaženo v TABULCE V.

TABULKA V
Porovnání počtu vydaných titulů knih u některých typů literatury za roky 1997 - 2001

 

2001

2000

1999

1998

1997

Beletrie

3 426

3 281

3 562

3 432

3 365

Dětské knihy

575

579

525

400

416

Učebnice a vysokoškolská skripta

1 750

1 400

1 549

1 676

1 658

Zdroj: Národní knihovna ČR

Překlady
V roce 2001 se zvýšil počet vydaných překladů v ČR oproti předchozímu roku o více než desetinu; celkem vyšlo 4352 titulů knih, přeložených ze 44 jazyků, a také 429 přeložených vícejazyčných publikací. Překlady se na celkovém objemu české knižní produkce podílely 30 %. Jejich struktura byla ve srovnání s předchozími roky poněkud pestřejší. Předloni vyšly překlady ze 40 a v roce 1999 ze 32 jazyků.

Trojlístek jazyků, ze kterých se u nás nejvíce překládá, je dlouhodobě od "sametové revoluce" neměnný. Angličtina si opět podržela svoji dominanci, neboť více než polovina všech vydaných překladů pochází z angličtiny. Překlady z němčiny si v zásadě udržely své postavení z předchozího roku. Francouzština zůstala s určitým odstupem na třetím místě. K jazykům velkých kulturních oblastí, ze kterých se v roce 2001 také často překládalo do češtiny, dále patřila italština (64 vydaných titulů s výrazným nárůstem o 25 titulů oproti roku 2000) a španělština (38 titulů, o 12 titulů více oproti roku 2000). Početně silným zastoupením se v loňské knižní produkci ČR mohla pochlubit literární díla přeložená ze švédštiny (16 titulů). Silně byly zastoupeny i překlady z klasických jazyků, jako je latina (18 titulů) a řečtina (13 titulů).

I mezi slovanskými jazyky se loni opět nejvíce překládalo z neměnného trojlístku polština, slovenština a ruština, i když tentokrát došlo k určitým proporcionálním změnám. Setrvalý nárůst lze pozorovat především u vydávaných překladů z polštiny, k výraznějšímu poklesu tentokrát došlo u překladů ze slovenštiny. Z ostatních slovanských jazyků se v roce 2001 překládalo mnohem méně: z chorvatštiny (5 titulů), ze srbštiny (4 tituly), ze slovinštiny (2 tituly), jeden titul byl přeložen z ukrajinštiny. V TABULCE VI je obsažena kvantifikace překladů z některých jazyků za uplynulých pět let.

TABULKA VI
Údaje o počtu vydaných překladů knih v ČR za roky 1997 - 2001

 

2001

2000

1999

1998

1997

Celkem

4 352

3 910

4 088

3 881

3 953

z angličtiny

2 340

2 088

2 118

1 889

1 819

z němčiny

991

927

1 106

1 228

1 512

z francouzštiny

227

201

192

199

208

ze slovenštiny

32

49

34

22

32

z polštiny

71

63

67

48

31

z ruštiny

36

41

33

30

32

Zdroj: Národní knihovna ČR

Závěr
Dostupné údaje o nakladatelských aktivitách v ČR za uplynulý rok odpovídají tendencím, které charakterizují produkci knih v naší zemi po celá 90. léta. Potvrzují skutečnosti, které ve světě obvykle provázejí vydávání knih pro zhruba desetimilionový knižní trh a zemi, jejíž mateřský jazyk není jazykem světovým: výroba jednoho titulu knihy je zde nákladnější a zisky nakladatelů naopak menší.

Pro současný český knižní sektor jsou charakteristické především následující okolnosti:

  1. Tematické profilování nakladatelských domů bylo již v podstatě ukončeno. Zdá se, že nakladatelství bez vyhraněného profilu nemají v delším časovém horizontu šanci udržet svoje pozice.
  2. Pokračuje koncentrace knižního obchodu. Některé knihkupecké firmy posilují své postavení vytvářením řetězců, jiné - zvláště ty menší - mizí nebo je přebírá konkurence.
  3. Obchodní řetězce vstoupily i na knižní trh. Prodejní oddělení knih v supermarketech se v určitých segmentech své nabídky stávají vážnou konkurencí i zavedených knihkupeckých obchodů, které dostatečně nezachytily nástup moderního způsobu prodeje knih a pokulhávají v kvalitě logistiky a informačního zázemí.
  4. Postupně dochází k zahušťování konkurenčního prostředí, které má za následek zvyšování počtu produktů na pultech. V důsledku toho nabízejí knihkupci širší škálu knih, ale většinou odebírají od nakladatelů a distributorů nižší počet exemplářů jednoho titulu. Nakladatelé se zase naučili reálněji zvažovat výši nákladu. Pro mnohé prodejce je charakteristická až přemrštěná opatrnost a zájem pouze o novinky a nechuť doobjednávat dříve vydané tituly.
  5. Průměrná délka obrátkovosti knižních titulů na trhu se dnes ustálila na zhruba 12 měsících. Některé tituly beletrie ale "stárnou" velice rychle a již po několika týdnech začíná jejich prodej stagnovat. Při neopatrnosti nakladatelů, pouze povrchním marketingovém průzkumu nebo špatně zajištěné distribuci se tak některé knihy vůbec nemusejí dostat na knihkupecké pulty. Zvláště pro malé podkapitalizované nakladatelské firmy to mnohdy znamená takřka katastrofu.
  6. Vstup cizího kapitálu do produkce knih a knižního obchodu stále není tak masívní jako v případě vydávání periodického tisku a projevuje se především v podobě dceřinných společností zahraničních nakladatelství (Euromedia - Bertelsmann, MOBA - Bastei Lübbe, Reader´s Digest, Egmont ČR - Egmont, C.H. Beck apod.).
  7. Novou techniku a technologie si nejrychleji a nejvíce osvojují knižní vydavatelství a knižní distribuce, v knihkupecké praxi se prosazuje o poznání pomaleji. Komplexní vybavenost našich knihkupectví počítačovou technikou až na výjimky stále bohužel pokulhává za nejvyspělejším zahraničím. S tím souvisí i v průměru nízká úroveň využívání informačních pomůcek o dostupnosti knižních titulů na trhu a také rezervy ve znalostech a vzdělání některých pracovníků, kteří v této oblasti působí.
  8. Dosud neexistují exaktní marketingové studie s komplexním vyčíslením ekonomických faktorů, které podmiňují fungování celého českého knižního trhu jako celku i jeho jednotlivých úseků. Dostupnost transparentních údajů o produkci knih, jejich nákladech, obratu a zisku firem knižního obchodu je zatím dosti nízká.
  9. Cenová hladina knih se v posledních zhruba 2-3 letech ustálila a navzdory neexistenci systému pevných cen knih se v zásadě dodržují ceny doporučované nakladateli.
  10. Byť se obchodní vztahy v řetězci nakladatel - distributor - knihkupec v posledních letech "čistí", nízká platební morálka některých subjektů stále dostává jejich partnery na knižním trhu do tzv. druhotné platební neschopnosti s hrozbou dominového efektu.

Jaroslav Císař