Knižní
produkce v ČR v roce 2002 - základní fakta
Produkce knih
Knižní produkce v České republice se vyznačovala i v
roce 2002 vysokou dynamikou navzdory ničivým záplavám, které postihly hlavní
město Prahu, zároveň dominantní knižní město státu. Počet vydaných titulů byl
téměř shodný s předchozím rokem, kdy byl zaznamenán absolutní rekord. V Národní
knihovně ČR evidovali za rok 2002 podle počtu odevzdaných povinných výtisků
celkem 14 278 titulů vydaných neperiodických publikací, z toho 11 915 knih a
2363 brožur, tj. publikací v rozsahu do 42 stran. Na první vydání z tohoto
počtu připadlo celkem 12 625 titulů (10 412 knih a 2213 brožur), zbytek tvoří
reedice. Tyto ukazatele v podstatě kopírují stav z roku 2001.
V Národní
agentuře ISBN (NA ISBN) za rok 2002 napočítali dokonce 17 083 titulů vydaných
neperiodických publikací. Rozdíl spočívá v odlišné metodice, kterou NA ISBN
používá; mezi neperiodické publikace totiž zařazují i dokumenty menšího rozsahu
než 42 stran, jako jsou leporela nebo hudebniny.
Celkem 1623
titulů nebylo loni opatřeno mezinárodním standardním číslem knihy (ISBN). V
celkové roční produkci to činí o něco více než 11 %, a to je zvýšení o dva
procentní body oproti předchozímu roku. Po určitém poklesu a stagnaci počtu
vydaných knih bez ISBN na začátku nového století (absolutně i procentuálně) by
měla být tato skutečnost pro vydavatele i obchodníky s knihami alarmující. V
oblasti knižního obchodu mají knihy bez ISBN a na jeho základě odvozovaného
čárového kódu EAN ztíženou cestu na trh, a to zejména v knižních řetězcích a
megastorech nebo v knižních odděleních hypermarketů, kde již podchycení a
skladová evidence záplavy nových titulů bez pomoci výpočetní techniky nepřipadá
v úvahu. Podrobnou analýzou skladby knih bez ISBN by bylo jistě možné stanovit,
o jaký typ produkce a jaké vydavatelské subjekty se jedná. Každopádně by
nejspíš vznikl průkazný materiál o jisté neprofesionalitě a nezájmu o skutečné
obchodování s knihami. Národní knihovna ČR si pro usnadnění evidence vypomáhá
tak, že vydaným knihám bez tohoto identifikačního označení přiděluje alespoň
jednotné náhradní číslo ISBN.
Absolutní čísla o
počtu vydaných titulů knih v roce 2002 stále potvrzují skutečnost, že klesající
průměrné náklady knih čeští nakladatelé pro zachování stejného objemu finančního
obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů (viz TABULKA I).
TABULKA
I
Přehled o počtu vydaných titulů knih v ČR za roky 1998 - 2002
|
1998 |
11 738 |
|
1999 |
12 551 |
|
2000 |
11 965 |
|
2001 |
14 321 |
|
2002 |
14 278 |
Zdroj: Národní knihovna ČR
K 31. prosinci
2002 bylo v ČR registrováno celkem 3267 vydavatelů knih, resp. subjektů s
oprávněním k produkci neperiodických publikací (viz TABULKA II). K 31.3. 2003
tento počet již dosáhl 3319 nakladatelů. Stávající metodika evidence volá
zřejmě po inovaci, protože užívaný mechanismus nedovoluje dostatečně filtrovat
zaniklé nebo činnost nevyvíjející vydavatelské subjekty od "živých",
vydáváním knih se soustavně zabývajících. Podle analýzy NA ISBN zhruba šestina
z registrovaných subjektů ve vydavatelské činnosti vůbec nepokračuje. Oficiálně
každoročně ohlásí v souladu s existující právní úpravou ukončení své činnosti
pouze několik desítek vydavatelů knih.
Na celkové loňské
knižní produkci ČR se podílelo celkem 1259 vydavatelských domů, tj. vydali
alespoň jeden knižní titul. Oproti předchozímu roku došlo u tohoto ukazatele k
5% nárůstu, což může svědčit o oživení činnosti některých vydavatelských
subjektů, ale spíš o zahájení činnosti nově zaregistrovaných nakladatelů.
Vydávání knižní
produkce je u nás bezesporu rozloženo mezi více vydavatelských subjektů než v
zemích, kde bez přerušení kontinuity docházelo k postupné přirozené profilaci a
koncentraci producentů knih. Avšak, i když tato skutečnost může zdánlivě
popírat tvrzení o stejném vývoji u nás, tj. pokračující koncentraci českého
nakladatelského sektoru, o které vypovídaly statistiky z předchozích let (v
roce 2000 se na české knižní produkci podílelo téměř 1300 vydavatelů, v
následujícím roce méně než 1150), rozhodující podíl české knižní produkce
stejně zajišťuje pouze několik desítek vydavatelů neperiodických publikací.
Více než 100 titulů za rok 2002 vyprodukovalo pouze 35 subjektů včetně
vydavatelů vysokých škol a univerzit, bez nich se nám jejich počet zúží zhruba
na 20. Ona vůdčí dvacítka zajistila loni téměř čtvrtinu celkové produkce
knižních titulů Česka. Kdyby byly k dispozici přesné údaje o výši nákladů,
předpokládám, že by tento podíl byl ještě výraznější.
TABULKA
II
Počet registrovaných nakladatelů v ČR za roky 1998 - 2002
|
1998 |
2
582 |
|
1999 |
2
745 |
|
2000 |
2
898 |
|
2001 |
3
136 |
|
2002 |
3
267 |
Zdroj: Národní agentura ISBN
V TABULCE III
jsou uvedeni největších producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů
knih v roce 2002. Toto poněkud mechanicky stanovené kriterium má sice určitou
výpovědní hodnotu a nepostrádá zajímavost, umožňuje učinit si alespoň
orientační představu o obratu zmiňovaných firem, ale samozřejmě nevypovídá nic
o kvalitě a redakční náročnosti připravovaných knih. Bohužel se z tohoto
přehledu také nedají vyčíst takové cenné ukazatele, jakými jsou např. celkový
náklad knižní produkce nebo zisk uvedených firem, které by umožňovaly
objektivnější kvantitativní posouzení jejich skutečného postavení a
procentuálního zastoupení na českém knižním trhu.
Vzhledem ke
specifičnosti vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí
(většinou velký počet vydaných titulů, tematicky specifických, při relativně
nízkých nákladech) jsou tato nakladatelství vyčleněna do samostatné tabulky
(TABULKA IV). Do počtu vydaných titulů za rok, jež určují pořadí nakladatelů v
obou tabulkách, nejsou zahrnuty dotisky, ale zahrnují pouze tituly, kterým bylo
přiděleno nové číslo ISBN.
TABULKA
III
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2002
(bez vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí)
Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v roce
2001 a 2000.
|
1. |
Moravská
Bastei - MOBA, Brno |
322/297/227 |
|
2. |
BB
art, Praha |
248/217/165 |
|
3. |
IŽ,
Praha |
227/368/438 |
|
4. |
Euromedia
Group - Knižní klub, Praha |
208/205/183 |
|
5. |
Euromedia
Group - Ikar, Praha |
205/180/198 |
|
6. |
Harlequin,
Praha |
203/285/272 |
|
7. |
Grada
Publishing, Praha |
202/214/174 |
|
8. |
Computer
Press, Praha |
197/169/132 |
|
9. |
Egmont
ČR, Praha |
149/131/102 |
|
10. |
Ladislav
Horáček - Paseka, Praha/Litomyšl |
145/100/31 |
|
11. |
Alpress,
Frýdek-Místek |
138/
92/70 |
|
12. |
Dashöfer,
Praha |
137/71/64 |
|
13. |
Academia,
Praha |
135/99/108 |
|
14. |
Václav
Svojtka & Co, Praha |
133/100/105 |
|
15. |
Fragment,
Havlíčkův Brod/Praha |
132/110/121 |
|
16. |
Karmelitánské
nakl., Kostelní Vydří |
123/56/70 |
|
17. |
Albatros,
Praha |
117/111/105 |
|
18. |
Argo,
Praha |
108/73/67 |
|
19. |
C.H.
Beck, Praha |
107/71/71 |
|
20. |
Portál,
Praha |
107/93/122 |
Zdroj: Národní agentura ISBN
TABULKA IV
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2002
(pouze vydavatelé vysokých škol a univerzit, státní instituce)
Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v roce
2001 a 2000.
|
1. |
Vysoké
učení technické, Brno |
299/220/281 |
|
2. |
Český
statistický úřad, Praha |
277/129/76 |
|
3. |
Masarykova
univerzita, Brno |
240/320/216 |
|
4. |
Vydavatelství
Univerzity Palackého, Olomouc |
181/180/146 |
|
5. |
Vydavatelství
ČVUT, Praha |
173/178/140 |
|
6. |
Vysoká
škola ekonomická, Praha |
155/127/99 |
|
7. |
Karolinum,
Praha |
152/156/195 |
|
8. |
Česká
zemědělská univerzita, Praha |
148/141/104 |
|
9. |
Technická
univerzita, Liberec |
144/97/47 |
|
10. |
VŠ
báňská - Technická univerzita, Ostrava |
135/111/139 |
|
11. |
Knihovna
a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana |
132/23/…* |
|
12. |
Vydavatelství
Západočeské univerzity, Plzeň |
126/123/79 |
|
13. |
Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita,Brno |
102/138/42 |
|
14. |
Univerzita
Pardubice |
100/91/60 |
|
15. |
Český
geologický ústav, Praha |
97/10/52 |
Pozn.: * Údaj není k dispozici.
Podklady o produkci slepeckých tisků chodí velmi nepravidelně, protože většina
titulů vychází rozdělena do více svazků a mnohdy trvá i několik let, než jsou
dokončeny. Zpráva o vydaném titulu se dodává teprve v okamžiku dokončení
kompletu.
Zdroj:
Národní agentura ISBN
Struktura knižní
produkce
Struktura naší knižní produkce se v posledních letech
zásadně nemění. I v loňské produkci knih ČR opět převažují knihy v češtině -
téměř 90% podíl (absolutně 12 826 titulů). Dalších 468 titulů vyšlo v roce 2002
v češtině s podílem jiného jazyka; 172 titulů bylo vícejazyčných. V cizojazyčné
produkci knih českých nakladatelských subjektů znovu výrazně dominovala
angličtina: 466 titulů vyšlo v angličtině, 148 titulů v němčině, 24 ve
francouzštině. V Národní knihovně ČR zaznamenali ve srovnání s rokem 2001
výrazný nárůst titulů vydaných ve slovenštině (108 titulů oproti 43 z předchozího
roku) a naopak velký pokles produkce v polském jazyce (9 titulů oproti 23 z
předloňska). Z dalších jazyků byly loni zaregistrovány např. také 4 knihy
vydané v nizozemštině, 2 v japonštině a esperantu; jeden titul vyšel v
čínštině, klasické řečtině, staroslověnštině a ukrajinštině. Spektrum
netradičních jazyků se oproti předchozím letům poněkud zúžilo a došlo rovněž ke
kvantitativnímu poklesu.
Podíl krásné
literatury na celkové loňské knižní produkci ČR činil 25 % (absolutně 3605
titulů) a oproti předloňskému roku nepatrně poklesl. U vydávání dětské
literatury naopak pokračoval setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů,
který je ve struktuře české knižní produkce patrný zvláště v posledních letech.
Absolutně došlo k nárůstu na 586 titulů (v roce 2001 vyšlo 575 titulů dětských
knih). Podíl dětských knih na celkové knižní produkci se prakticky nezměnil.
Činil opět zhruba 4%. Podíl učebnic a vysokoškolských skript na celkové knižní
produkci přesáhl jen mírně 11% (absolutně 1578 titulů); ve srovnání s
předchozím rokem se jedná jak z hlediska jejich podílu, tak absolutně o mírný
pokles (v roce 2001 12%, resp. 1750 titulů). Porovnání těchto ukazatelů za
posledních pět let je obsaženo v TABULCE V.
TABULKA
V
Porovnání počtu vydaných titulů knih u některých typů literatury za roky
1998 - 2002
|
|
2002 |
2001 |
2000 |
1999 |
1998 |
|
Beletrie |
3 605 |
3 726 |
3 281 |
3 562 |
3 432 |
|
Dětské knihy |
586 |
575 |
579 |
525 |
400 |
|
Učebnice a vysokoškolská skripta |
1 578 |
1 750 |
1 400 |
1 549 |
1 676 |
Zdroj: Národní knihovna ČR
Překlady
I v roce 2002 se podílely překlady na celkovém objemu české knižní produkce
zhruba třetinou, což např. vedle pobaltských států nebo Maďarska Česko stále
řadí k absolutní světové špičce (pro malé srovnání "nesrovnatelného":
ve Velké Británii činí v posledních letech podíl překladů na celkové knižní
produkci cca 2-3%). Z kvantitativního pohledu nedošlo prakticky k žádné změně.
Celkem vyšlo 4342 titulů přeložených knih, z toho 331 překladů vícejazyčných
publikací (oproti 4352, resp. 429 v předminulém roce). Čeští nakladatelé
nabídli loni svým čtenářům překlady z celkem 44 jazyků.
Trojlístek
jazyků, ze kterých se u nás nejvíce překládá, je dlouhodobě (od roku 1990)
neměnný. Angličtina si opět podržela svoji dominanci, neboť více než polovina
všech vydaných překladů pochází z angličtiny (téměř 54%). Překlady z němčiny
navzdory dlouhodobějšímu poklesu si v zásadě udržely své postavení z
předchozího roku. Francouzština zůstala opět s určitým odstupem na třetím
místě.
Dynamický
kvantitativní nárůst v počtu překladů je však patrný zvláště u slovenštiny
(takřka čtyřnásobek). Také počet vydaných překladů z ruštiny se téměř
zdvojnásobil. Rovněž polština patřila v loňském roce k nejpřekládanějším
slovanským jazykům u nás. Z ostatních slovanských jazyků se u nás překládá
dlouhodobě nepoměrně méně, jejich počet je v zásadě stále stejný. Jedná se vždy
zhruba o 20 titulů. V roce 2002 tak vyšla 4 díla přeložená ze slovinštiny a
srbštiny, 3 z chorvatštiny, 2 z bulharštiny, jeden titul z ukrajinštiny.
K jazykům z
dalších velkých kulturních oblastí, ze kterých se v roce 2002 u nás na knižních
pultech objevilo nejvíce přeložených titulů, patřila italština (59 vydaných
titulů) a španělština (32 vydaných titulů). Lze konstatovat, že se v podstatě
opakoval stav z předchozího roku, kdy vyšlo 64 překladů z italštiny a 38 ze
španělštiny. Relativně silně byla v loňské knižní produkci ČR také zastoupena
literární díla přeložená z nizozemštiny (27 titulů) a ze skandinávských jazyků
(švédštiny: 10 titulů, norštiny: 8 titulů, dánštiny a finštiny: po 6 titulech).
Na rozdíl od roku 2001 silně poklesl počet vydaných překladů z klasických
jazyků jako z latiny (4 tituly oproti 18) a klasické řečtiny (2 tituly
oproti13). V TABULCE VI je obsažena kvantifikace překladů z některých jazyků za
uplynulých pět let.
TABULKA
VI
Údaje o počtu vydaných překladů knih v ČR za roky 1998 - 2002
|
|
2002 |
2001 |
2000 |
1999 |
1998 |
|
Celkem |
4342 |
4352 |
3910 |
4088 |
3881 |
|
z
angličtiny |
2329 |
2340 |
2088 |
2118 |
1889 |
|
z
němčiny |
982 |
991 |
927 |
1106 |
1228 |
|
z
francouzštiny |
225 |
227 |
201 |
192 |
199 |
|
ze
slovenštiny |
116 |
32 |
49 |
34 |
22 |
|
z
polštiny |
67 |
71 |
63 |
67 |
48 |
|
z
ruštiny |
50 |
36 |
41 |
33 |
30 |
Zdroj: Národní knihovna ČR
Závěr
Dostupné údaje o nakladatelských aktivitách v ČR za uplynulý rok navzdory
objektivním problémům a těžkostem i subjektivním nářkům a lamentacím většiny
hlavních protagonistů českého knižního trhu potvrzují, že knihy u nás stále
patří k významným kulturním aktivitám. Ostatně mezinárodní statistiky, podle
kterých patří ČR z hlediska počtu vydaných titulů knih do absolutní světové
špičky prvních 15 zemí světa a v přepočtu vydaných titulů na 10 000 obyvatel
dokonce do elitní desítky, hovoří dosti jasnou řečí.
Jaroslav
Císař