Základní fakta o produkci knih v ČR za rok 2003

Produkce knih
Nárůst produkce knih v České republice v roce 2003 o více než 15% oproti předchozímu roku znamenal nový rekord v počtu vydaných knižních titulů. Tato sumarizace vychází z podkladů Národní knihovny ČR (NK ČR), resp. z údajů národní bibliografie, která se zpracovává na základě nakladateli odevzdávaných povinných výtisků. I když se tedy nejedná o údaje z marketingového přehledu o českém knižním trhu, jenž u nás stále citelně chybí, podklady z NK ČR vypovídají o vývoji a trendech knižního oboru v ČR dosti přesvědčivě.

V Národní knihovně ČR evidovali za rok 2003 celkem 16 451 titulů vydaných neperiodických publikací, z toho 13 809 knih a 2642 brožur, tj. publikací v rozsahu do 48 stran. Na první vydání z tohoto počtu připadlo celkem 14 639 titulů (12 146 knih a 2493 brožur), tj. téměř 89% celkové produkce. Zbytek tvoří reedice. Tyto ukazatele se nijak výrazně neodlišují od trendu předchozích let - český knižní trh si stále žádá především novinky a dotisků se dočká jen omezený počet titulů.

Celkem 2186 titulů nebylo loni opatřeno mezinárodním standardním číslem knihy (ISBN). V úhrnné roční produkci to činí o něco více než 13 %, a to je opět zvýšení o další dva procentní body oproti předchozímu roku; v roce 2001 činil podíl vydaných knih bez ISBN 9% z celkové produkce. Národní agentura ISBN v ČR (NA ISBN) v takových případech přiděluje náhradní identifikátory ISBN (80-238 a 80-239).

Narůstající absolutní čísla o počtu vydaných titulů knih v roce 2003 stále potvrzují skutečnost, že klesající průměrné náklady knih čeští nakladatelé pro dosažení přibližně stejného objemu finančního obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů (viz TABULKA I).

TABULKA I
Přehled o počtu vydaných titulů knih v ČR za roky 1999 - 2003
1999 12 551
2000 11 965
2001 14 321
2002 14 278
2003 16 451
Zdroj: Národní knihovna ČR

K 31. 12. 2003 bylo v ČR registrováno celkem 3448 vydavatelů knih, resp. subjektů s oprávněním k produkci neperiodických publikací (viz TABULKA II). Ve srovnáním se stejným obdobím předchozího roku tedy došlo k 5,5 % nárůstu. K 31. 3. 2004 již dosáhl počet registrovaných nakladatelů 3492.

Na celkové knižní produkci ČR se v loňském roku podílelo celkem 1365 vydavatelských domů, tj. vydali alespoň jeden knižní titul. Oproti roku 2002 se tedy zaktivizovalo o více než 100 dalších nakladatelů. Jedná se však především o zahájení činnosti nově zaregistrovaných vydavatelských subjektů.

Vydávání knih je u nás v porovnání s jinými státy stále výrazně rozloženo mezi více vydavatelských subjektů, i když rozhodující podíl české knižní produkce zajišťuje pouze 300-400 vydavatelů neperiodických publikací z celkového počtu evidovaných. Více než 100 titulů za rok 2003 vyprodukovalo pouze 34 subjektů včetně vydavatelů vysokých škol a univerzit, bez nich se nám jejich počet zúží na 21. V tomto smyslu zůstal zachován stav z předešlého roku. Ona vůdčí čtyřiatřicítka zajistila v roce 2003 vydání 6237 titulů (3208 připadá na vydavatele univerzit, vysokých škol a státní instituce, 3029 na ostatní vydavatele), což představuje takřka 40% celkové knižní produkce. Podíl největších vydavatelů neperiodických publikací na souhrnné produkci knižních titulů Česka se tak oproti předchozímu roku, kdy představoval téměř čtvrtinu, podstatně zvýšil.

TABULKA II
Počet registrovaných nakladatelů v ČR za roky 1999 - 2003
1999 2 745
2000 2 898
20013 136
20023 267
20033 448
Zdroj: Národní agentura ISBN

V TABULCE III jsou uvedeni největších producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů knih v roce 2003. Toto poněkud mechanicky stanovené kriterium má sice určitou výpovědní hodnotu a nepostrádá zajímavost, umožňuje učinit si alespoň orientační představu o obratu zmiňovaných firem, ale samozřejmě nevypovídá nic o kvalitě a redakční náročnosti připravovaných knih. Bohužel se z tohoto přehledu také nedají vyčíst takové cenné ukazatele, jakými jsou např. celkový náklad knižní produkce nebo zisk uvedených firem, které by umožňovaly objektivnější kvantitativní posouzení jejich skutečného postavení a procentuálního zastoupení na českém knižním trhu.

Vzhledem ke specifičnosti vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí (většinou velký počet vydaných titulů, tematicky specifických, a relativně nízké náklady) jsou tato nakladatelství vyčleněna do samostatné tabulky (TABULKA IV). Do počtu vydaných titulů za rok, jež určují pořadí nakladatelů v obou tabulkách, nejsou zahrnuty dotisky, ale zahrnují pouze tituly, kterým bylo přiděleno nové číslo ISBN.

TABULKA III
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2003
(bez vydavatelů vysokých škol, univerzit a státních institucí)
Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v letech 2002-2000.
1. BB art, Praha 326/248/217/165
2. Moravská Bastei - Moba, Brno 271/322/297/227
3. Grada Publishing, Praha 247/202/214/174
4. Euromedia Group - Knižní klub, Praha 221/208/205/183
5. Václav Svojtka & Co., Praha 216/133/100/105
6. Verlag Dashöfer, Praha 205/137/71/64
7. Computer Press, Praha 202/197/169/132
8. Euromedia Group - Ikar, Praha 178/205/180/198
9. Alpress, Frýdek-Místek 172/138/92/70
10. Egmont ČR, Praha 154/149/131/102
11. Albatros, Praha 150/117/111/105
12. Fragment, Havlíčkův Brod/Praha 141/132/110/121
13. Triton, Praha 138/71/79/52
14. Academia, Praha 135/135/99/108
15. Portál, Praha 135/107/93/122
16. Ladislav Horáček - Paseka, Litomyšl 119/145/100/31
17. Cesty, Praha 109/91/43/81
18. C. H. Beck, Praha 108/107/71/71
19. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 105/123/56/70
20. Argo, Praha 104/108/73/67

TABULKA III až na několik výjimek v podstatě potvrzuje setrvalý stav největších producentů knih v ČR. Pražské nakladatelství BB art se za posledních pět let stabilním a razantním navyšováním své produkce ocitlo až na vrcholu tohoto pomyslného žebříčku. Součtem vydaných titulů pod jednotlivými značkami by ho předstihl pouze největší hráč na našem knižním trhu Euromedia Group, česká pobočka nadnárodního mediálního koncernu Bertelsmann Group. Pod labely Knižní klub, Ikar a Odeon bylo v loňském roce vydáno celkem 435 knižních titulů. Výrazný nárůst produkce vykazují za rok 2003 také Alpress, Albatros, Grada Publishing, Verlag Dashöfer, Portál nebo Triton, kterého objem produkce katapultoval až do výše uvedeného zveřejňovaného pořadí. Rovněž nakladatelství Cesty vyneslo téměř ztrojnásobení počtu vydaných titulů za poslední tři roky, že se poprvé ocitlo v TABULCE III mezi největšími producenty knih ČR.

Z přehledu se tentokrát zcela vytratilo nakladatelství Harlequin, kterému v NK ČR nenapočítali za rok 2003 ani jeden vydaný titul. Za rok 2002 se ještě nakladatelství mohlo vykázat produkcí více než 200 titulů. Po avizovaném stažení z českého knižního trhu a přenesení aktivit ve střední Evropě do Polska NA ISBN oficiálně oznámilo ukončení své činnosti již k 28. 2. 2002. Výrazný ústup z dřívějších pozic v objemu vydávané knižní produkce zaznamenali v NK ČR také u nakladatelství Ivo Železný; za loňský rok mu napočítali pouze 83 vydaných titulů oproti 227 v roce 2002. Pokles vydávaných nových titulů, ale udržení dosažených pozic, vykázala za rok 2003 nakladatelství MOBA, Karmelitánské nakladatelství a Paseka.

TABULKA IV
Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2003
(pouze vydavatelé vysokých škol a univerzit, státní instituce)
Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v letech 2002-2000.
1. Český statistický úřad, Praha 612/277/129/76
2. Karolinum, Praha 300/152/156/195
3. Vysoké učení technické, Brno 272/299/220/281
4. Masarykova univerzita, Brno 272/240/320/216
5. Vysoká škola ekonomická, Praha 241/155/127/99
6. Vydavatelství ČVUT, Praha 225/173/178/140
7. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 215/181/180/146
8. VŠ báňská - Technická univerzita, Ostrava 197/135/111/139
9. Česká zemědělská univerzita, Praha 149/148/141/104
10. Ostravská univerzita, Ostrava 139/84/57/62
11. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno 128/102/138/42
12. Univerzita Pardubice 121/100/91/60
13. Technická univerzita, Liberec 118/144/97/47
14. Vydavatelství Západočeské univerzity, Plzeň 95/126/123/79
15. Gaudeamus, Hradec Králové 70/53/58/30

V přehledu největších producentů knih z oblasti univerzit a vysokých škol a také institucí státní správy (viz TABULKA IV) se v zásadě jedná především o přeskupování pořadí většinou stále stejných vydavatelských subjektů. Více než zdvojnásobení produkce Českého statistického úřadu vyplývá z konečného zpracování a publikování výsledků sčítání lidu z roku 2001. Oproti souhrnu v tabulce za rok 2002 vykázala největší nárůst produkce zejména vydavatelství Karolinum (o téměř 100%), dále Ostravské univerzity a VŠ báňské - Technické univerzity z Ostravy. Vzhledem ke specifičnosti své produkce nefiguruje tentokrát v této kategorii mezi největšími producenty Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Většina jejich titulů v Brailově písmu totiž vychází rozdělena do více svazků a mnohdy trvá i několik let, než jsou dokončeny. Titul se považuje za vydaný teprve v okamžiku dokončení kompletu.

Struktura knižní produkce
Struktura naší knižní produkce se v posledních letech zásadně nemění. I v loňské produkci knih ČR opět převažují knihy v češtině - téměř 90% podíl (absolutně 14 669 titulů). Dalších 727 titulů vyšlo v roce 2003 v češtině s podílem jiného jazyka; 201 titulů bylo vícejazyčných. V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelských subjektů znovu výrazně dominovala angličtina: 544 titulů vyšlo v angličtině (v roce 2002 466), 126 titulů v němčině (v roce 2002 148), 25 ve francouzštině, ale také 56 ve slovenštině (oproti 108 z předchozího roku), 35 v ruštině a 16 v polštině. Z dalších jazyků v NK ČR loni zaregistrovali také 6 knih vydaných v esperantu, 5 v japonštině a 3 v arabštině; dále vyšly také např. dva tituly v maďarštině či vietnamštině a jeden v sanskrtu.

Podíl krásné literatury na celkové loňské knižní produkci ČR opět oproti předloňskému roku poklesl, a to o čtyři procentní body na 21% (absolutně 3498). U vydávání dětské literatury naopak pokračoval setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů, který je ve struktuře české knižní produkce patrný zvláště v posledních letech. Absolutně došlo k nárůstu o 160 titulů na 746. Podíl dětských knih na celkové knižní produkci se tak nepatrně zvýšil na 4,5%. Za rok 2002 činil zhruba 4%. Podíl učebnic a vysokoškolských skript na celkové knižní produkci dosáhl zhruba 11,5% (absolutně 1884 titulů). Ve srovnání s předchozím rokem se u obou těchto ukazatelů jedná o nárůst; v absolutních číslech téměř o pětinu. Porovnání těchto komentovaných ukazatelů za posledních pět let je obsaženo v TABULCE V.

TABULKA V
Porovnání počtu vydaných titulů knih u některých typů literatury za roky 2003 - 1999
  2003 2002 2001 2000 1999
Beletrie 3 498 3 605 3 726 3 281 3 562
Dětské knihy 746 586 575 579 525
Učebnice a vysokoškolská skripta 1 884 1 578 1 750 1 400 1 549
Zdroj: Národní knihovna ČR

Překlady
I v roce 2003 se podílely překlady na celkovém objemu české knižní produkce zhruba třetinou (téměř 28%), což Česko stále řadí k absolutní světové špičce. Ani z kvantitativního pohledu nedošlo prakticky k žádné výrazné změně. Celkem vyšlo 4602 titulů přeložených knih, z toho 395 překladů vícejazyčných publikací (oproti 4342, resp. 331 v předminulém roce). Čeští nakladatelé nabídli loni svým čtenářům překlady z celkem 40 jazyků, a to i z některých neživých nebo u nás velmi vzácně frekventovaných jako ze staroegyptštiny, staroslověnštiny, staré hebrejštiny nebo islandštiny.

Trojlístek jazyků, ze kterých se v ČR nejvíce překládá, je dlouhodobě (od roku 1990) neměnný. Angličtina si opět podržela svoji dominanci, neboť přes polovinu všech vydaných překladů pochází právě z angličtiny (více než 51%, což znamená menší snížení podílu oproti předchozímu roku). Překlady z němčiny svoji pozici z předchozího roku posílily. Francouzština zůstala tradičně s určitým odstupem na třetím místě, ale ve srovnání s rokem 2002 se počet překladů z tohoto jazyka do češtiny zvýšil zhruba o pětinu.

Dynamický kvantitativní nárůst v počtu překladů ze slovenštiny a ruštiny, patrný v předchozích letech, se sice v roce 2003 neopakoval, ale i tak si tyto slovanské jazyky u nás udržely dosažené pozice. Rovněž polština patřila v loňském roce v ČR k nejpřekládanějším slovanským jazykům. Z ostatních slovanských jazyků se u nás překládá dlouhodobě nepoměrně méně, jejich počet je v zásadě stále stejný. Jedná se vždy zhruba kolem 20 titulů ročně a ani rok 2003 nebyl v tomto směru výjimkou. Loni tak vyšlo po 4 dílech přeložených z chorvatštiny, slovinštiny a srbštiny, 3 z bulharštiny, po jednom titulu z lužické srbštiny a ukrajinštiny.

K jazykům z dalších velkých kulturních oblastí, ze kterých se v roce 2003 u nás na knižních pultech objevilo nejvíce přeložených titulů, patřila dále italština (61 vydaných titulů) a španělština (52 vydaných titulů). Lze konstatovat, že u italštiny se v podstatě opakoval stav z předchozího roku, kdy vyšlo 59 překladů; u překladů ze španělštiny došlo k výraznému nárůstu o téměř dvě třetiny (32 titulů vydaných v předchozím roce). Opět byla v loňské knižní produkci ČR relativně silně zastoupena literární díla přeložená z nizozemštiny (26 titulů) a ze skandinávských jazyků (švédštiny: 16 titulů, dánštiny: 10, norštiny: 4 apod.). Po silném poklesu vydaných překladů z klasických jazyků v roce 2002 se loni jejich počet opět navrátil zhruba na úroveň roku 2001. Vyšlo celkem 18 překladů z latiny (2002: 4) a 8 překladů z klasické řečtiny (2002: 2); z nové řečtiny 5 překladů. Čtyři tituly byly také přeloženy z romštiny. V TABULCE VI je obsažena kvantifikace překladů z některých vybraných jazyků za uplynulých pět let.

TABULKA VI
Údaje o počtu vydaných překladů knih v ČR za roky 2003 - 1999
2003 2002 2001 2000 1999
Celkem 4 602 4 342 4 352 3 910 4 088
z angličtiny 2 362 2 329 2 340 2 088 2 118
z němčiny 1 029 982 991 927 1 106
z francouzštiny 273 225 227 201 192
ze slovenštiny 137 116 32 49 34
z polštiny 76 67 71 63 67
z ruštiny 53 50 36 41 33
Zdroj: Národní knihovna ČR

Dovoz a vývoz neperiodických publikací
Podle údajů, které má k dispozici Český statistický úřad, přesáhla v loňském roce hodnota dovozu tištěných knih o téměř 600 miliónů hodnotu jejich vývozu. Z České republiky se za loňský rok podle celních deklarací vyvezly knihy v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč (v tom jsou samozřejmě započítány i knihy, které se v ČR tisknou pro zahraniční zákazníky). V TABULCE VII jsou pro informaci uvedeny hodnoty vývozu a dovozu knih a některých dalších neperiodických publikací za rok 2003 podle nomenklatury celního zatřídění některých druhů zboží.

TABULKA VII
Údaje o hodnotě vývozu a dovozu knih a některých dalších neperiodických publikací v ČR za rok 2003
(v mil. Kč)
  vývoz dovoz
tištěné knihy 2 708,4 3 285,4
obrázkové knihy 11,6 37,6
hudebniny 9,3 5,4
kartografické publikace 38,0 80,8
kalendáře 104,6 109,7
Zdroj: Český statistický úřad

Závěr
Článek obsahuje dostupné údaje o vydavatelských aktivitách v České republice za uplynulý rok. ČR patří v tomto směru stále k absolutní světové špičce navzdory objektivním problémům a těžkostem relativně malého knižního trhu, závislém především na existenci nesvětového jazyka. Tato čísla by sama o sobě neznamenala mnoho, kdyby se za nimi i ve věku počítačů a internetu neskrývalo nezměrné úsilí autorů a tvůrců knih, jejich vydavatelů, distributorů a prodejců a především neutuchající zájem čtenářů, k nimž tato nabídka směřuje.

Již naši obrozenci i první prezident T. G. Masaryk zdůrazňovali, že národ je tak silný, kolik toho zná. České knihy tedy budou i v době naší koexistence v rámci EU jedním z poznávacích znamení země ze středu Evropy. Budou stále důležitým faktorem, kolik toho budeme umět, znát, prostě nakolik se ve sjednocené Evropě neztratíme a dokážeme prosadit.