CKT

Rok 2005 se v ČR z hlediska knižní produkce vyznačoval stabilitou. Vyšlo zhruba stejné množství titulů jako v roce předchozím. Jejich struktura také nedoznala výrazných změn. Kvantitativní i žánrová nabídka byla bohatá. Každý si mohl vybrat. Pouze se poněkud zvýšila dynamika tvrdého konkurenčního boje. V knižním obchodě pokračovala koncentrace. Někde v regionech zmizela knihkupectví nejen vlivem generační obměny, ale zároveň byly otevřeny nové nakladatelské prodejen a také literární kavárny. Z trendů, zaznamenaných v předchozích letech, tedy rok 2005 v ničem výrazněji nevybočil. Pouze je prohloubil. Ze strany největších knižních distribucí dochází k zesilování tlaku na zvyšování rabatů. Pro řadu vydavatelských subjektů se tak produkce knih dostala na hranici rentability. Výrazné zvýšení spotřebitelských cen totiž nebylo zaznamenáno.

Knihkupectví jsou vystavena konkurenčním tlakům ze strany obchodních řetězců i knihkupeckých řetězců. V tom se však situace u nás neliší od zahraničí. Knihkupci v Nizozemsku či v Belgii, abychom si brali příklady ze zemí s přibližně srovnatelnými podmínkami (používání nesvětového jazyka, relativně malé teritorium) tomu čelí například sdružováním (nákupů, prostředků na propagaci apod.). Neexistují signály, že by podobně reagovaly malé knihkupecké firmy i v rámci ČR.

Přetrvává i další skutečnost – nejsou k dispozici hodnověrné údaje o celkovém obratu, nákladech knih, ziscích, podílech na trhu. Celkový obrat knižního trhu se stále jen odhaduje, a to asi ve výši 4-4,5 mld Kč. Nabízím vám tedy obraz stavu českého vydavatelského sektoru, který se opírá o dostupné prameny.

Produkce knih

Počet vydaných titulů knih v České republice se po dalším mírném poklesu v loňském roce zakonzervoval na hranici 15 tisíc titulů. Vyšlo celkem 15 350 knižních titulů, z toho 13 707 v prvním vydání. Tyto ukazatele opět potvrzují trend předchozích let – český knižní trh si žádá především novinky a dalších vydání se dočká jen omezený počet titulů. Samostatnou kapitolou jsou tzv. dotisky. Stále vysoká absolutní čísla o počtu vydaných titulů knih i v roce 2005 potvrzují skutečnost, že klesající průměrné náklady knih čeští nakladatelé pro zachování stejného objemu finančního obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů. Loni vydalo v ČR alespoň jednu neperiodickou publikaci celkem 1356 vydavatelských subjektů, a to je zhruba na předloňské úrovni, kdy se na naší celkové knižní produkci podílelo celkem 1327 vydavatelů.

Rekordním rokem podle počtu vydaných titulů knih tedy stále zůstává rok 2003, kdy vyšlo celkem 16 451 knižních titulů. Tato sumarizace opět vychází z podkladů Národní knihovny ČR (NK ČR), resp. z údajů národní bibliografie, která se zpracovává na základě zákonné povinnosti nakladatelů (vydavatelů neperiodických publikací) odevzdávat povinné výtisky ze své produkce určeným knihovnám (viz TABULKA I).

Přehled o počtu vydaných titulů knih v ČR za roky 2001-2005

2001 14 321

2002 14 278

2003 16 451

2004 15 749

2005 15 350

Tato statistika zahrnuje rovněž údaje o tzv. mimotržní produkci, která se nedostane do běžné knihkupecké sítě. Patří sem především účelové nebo regionální tisky, produkce státních a vládních institucí (tzv. šedá literatura) a také řada titulů z produkce vydavatelů univerzit a vysokých škol a ústředních státních institucí. Odhadem sem z celkového počtu vydaných titulů knih patří zhruba polovina. V běžné nabídce knihkupecké sítě se objeví druhá polovina, tj. cca 8000 titulů.

K 31. 12. 2005 bylo v ČR registrováno celkem 3775 vydavatelů knih, resp. subjektů s oprávněním k produkci neperiodických publikací (viz TABULKA II). Ve srovnáním se stejným obdobím předchozího roku došlo k dalšímu nárůstu jejich počtu. Odhadem zhruba z poloviny se jedná o subjekty, které svoji nakladatelskou činnost aktivně nebo soustavně neprovozují.

Vydávání knih je v ČR v porovnání s jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi velký počet vydavatelských subjektů, i když rozhodující podíl české knižní produkce zajišťuje omezený počet vydavatelů neperiodických publikací z celkového počtu evidovaných. Sto a více titulů za rok 2004 vyprodukovala pouze necelá třicítka subjektů včetně vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí; bez nich se nám jejich počet zúží zhruba na polovinu. Více než 20 titulů vyprodukovalo celkem 156 subjektů, z nich zhruba třetina představuje vydavatele vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí. Oněch 156 vydavatelských subjektů vyprodukovalo více než polovinu počtu všech vydaných titulů knih (5 365 připadá na nestátní vydavatele a vydavatele mimo sféru vysokých škol, 3 264 vydaly univerzity, vysoké školy a ústřední státní instituce). Podíl největších vydavatelů knih na celkové roční produkci rok od roku roste.

Jak je už výše uvedeno, celkem 1356 vydavatelských subjektů se loni podílelo na celkové knižní produkci České republiky alespoň jedním vydaným titulem. Ovšem téměř třetina všech aktivních vydavatelů neperiodických publikací loni nevydala více, než právě pouze onu jednu publikaci. Nadpoloviční většina měla na svém kontě pouze 1-3 vydané knih. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici přesné údaje o výši nákladů jednotlivých titulů, nelze objektivně odhadovat, jaký skutečný podíl připadá na vůdčí vydavatelské firmy v celkovém objemu produkce a jaký zbývá na ty menší a malé, jichž je většina.

V TABULCE III jsou uvedeni největších producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů knih v roce 2005. Toto poněkud mechanicky stanovené kriterium má sice určitou výpovědní hodnotu a nepostrádá zajímavost, umožňuje učinit si alespoň orientační představu o obratu zmiňovaných firem, ale samozřejmě nevypovídá nic o kvalitě a redakční náročnosti připravovaných knih. Bohužel se z tohoto přehledu také nedají vyčíst takové cenné ukazatele, jakými jsou např. celkový náklad knižní produkce nebo zisk uvedených firem, které by umožňovaly objektivnější kvantitativní posouzení jejich skutečného postavení na českém knižním trhu.

Vzhledem ke specifičnosti vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí (většinou velký počet vydaných titulů, tematicky specifických, a relativně nízké náklady) jsou tato nakladatelství vyčleněna do samostatné tabulky (TABULKA IV). Do počtu vydaných titulů za rok, jež určují pořadí nakladatelů v obou tabulkách, nejsou zahrnuty dotisky, ale pouze tituly, kterým bylo přiděleno nové číslo ISBN.

Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2005

(bez vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí)

U pořadí nakladatelů je v kulatých závorkách uvedeno umístění za rok 2004 mezi dvacítkou

Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v letech 2004-2001.

19. (19.) Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 87/ 85/105/123/ 56

20. (–) Argo, Praha 81/ 78/104/108/ 73

* Produkce Euromedia Group je uvedena souhrnně. Jednotlivé značky za posledních pět let

** Nakladatelství se v průběhu minulého roku opět vrátilo ke svému původnímu názvu.

TABULKA III zřetelně potvrzuje setrvalý stav, kdo u nás patří k největším producentům knih, resp. neperiodických publikací. Vůdčí nakladatelské domy jako Euromedia Group, Computer Press, MOBA, Grada Publishing nebo Albatros svoje pozice vesměs posílily. Euromedia Group se dostala na úroveň svého vydavatelského rekordu z roku 2002. U některých dalších subjektů, např. nakladatelství Baronet, Rebo Productions, Mladá fronta nebo Triton, je v loňském roce zvláště zřetelná dynamika nárůstu produkce. Pětileté časové řady podle počtu vydaných publikací zřetelně vypovídají o soustavné a systematické ediční práci jednotlivých nakladatelství.

Největší producenti knih na území ČR podle počtu vydaných titulů v roce 2005 (pouze vydavatelé vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí)

U pořadí nakladatelů je v kulatých závorkách uvedeno umístění za rok 2004 mezi dvacítkou

Pro možnost porovnání je za lomenou závorkou uvedena rovněž produkce v letech 2004-2001.

2. (5.) VŠ báňská – Technická univerzita, Ostrava 304/239/197/135/111

10.-11.(12.-13.)Mendelova zemědělská a lesn. univ., Brno 126/130/128/102/138

15. (–) Ústav racionalizace ve stavebnictví, Praha* 100

*Pozn.: Ústav racionalizace ve stavebnictví začal dodávat informace o knihách až v roce 2005. Např. do systému ISBN vstoupil až v prosinci 2003.

Struktura české knižní produkce se v posledních letech zásadně nemění. I v loňské knižní produkci českých vydavatelských subjektů opět výrazně převažují knihy v češtině – téměř 88 % podíl (absolutně 13 493 titulů). Dalších 749 titulů vyšlo v roce 2005 v češtině s podílem jiného jazyka. V tomto segmentu knižní produkce došlo k určitému snížení oproti předchozímu roku, kdy vyšlo 823 takových titulů. Loni bylo připraveno k vydání celkem 176 vícejazyčných publikací. V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina, a její podíl tak ve srovnání s předchozím rokem vzrostl na téměř 4% celkové produkce. V angličtině vyšlo v loňském roce celkem 609 titulů (pro porovnání uvádím v závorce počet titulů vydaných v roce 2004: 578), v němčině 125 titulů (118), 16 ve francouzštině (25). Obrovský nárůst byl zaznamenán u slovenštiny, kde se jejich počet z 28 titulů v předloňském roce zvýšil 2,5krát na 72. V ruštině vyšlo 39 titulů (30), v polštině 13 (14) a ve španělštině 16 (18).

Loni se cizojazyčná produkce českých vydavatelů oproti předchozímu roku znatelně zvýšila, a to především u maďarštiny, kde vyšlo celkem 9 titulů oproti jednomu v roce 2004. Z dalších jazyků v NK ČR loni zaregistrovali také 7 knih vydaných v esperantu (pro porovnání opět uvádím v závorce počet titulů vydaných v roce 2004: 3), 5 v ukrajinštině (2), po 3 v klasické latině (0) a nizozemštině (5). Statistické výkazy zaznamenaly rovněž vydání v jazycích, které jsou pro nás exotické, mj. jeden titul v čínštině, vietnamštině, japonštině, svahilštině a klasické arabštině.

Podíl krásné literatury na úhrnné loňské knižní produkci České republiky zůstal takřka na úrovni roku 2004. Činil bezmála 22% (absolutně 3340 titulů). Opět se zvýšila produkce dětské literatury jak absolutně, tak svým podílem na celkové produkci. V absolutních číslech představuje nárůst o 131 titul, v procentuálním vyjádření se její podíl na celkové produkci oproti předchozímu roku zvýšil na téměř 6% (přesně 5,6%). Předloni tento ukazatel činil 4,7%. Polepšily si i učebnice a vysokoškolská skripta. Oproti 11% podílu z předchozího roku se tento ukazatel v roce 2005 zvedl na 11,5%. Souhrnné údaje za posledních pět let jsou uvedeny TABULCE V.

Učebnice a vysokoškolská skripta 1776 1732 1884 1578 1750

Rovněž v roce 2005 se podílely překlady na celkovém objemu české knižní produkce zhruba jednou třetinou (28,8%). Z tohoto hlediska patří ČR stále k absolutní světové špičce. Z celkového počtu 4423 vydaných překladů připadá zhruba desetina na překlady vícejazyčných publikací (421 titulů oproti 440 v roce 2004). Čeští nakladatelé nabídli loni svým čtenářům překlady z celkem 45 jazyků, a to i z některých neživých nebo u nás velmi vzácně frekventovaných jazyků jako ze středověké latiny nebo staročeštiny, albánštiny, tamilštiny či turkmenštiny.

Trojlístek jazyků, ze kterých se u nás nejvíce překládá, je dlouhodobě (od roku 1990) neměnný. Anglických překladů sice opět nepatrně ubylo, ale angličtina jakožto nejpřekládanější jazyk opět dominovala. Připadla na ni polovina všech vydaných překladů. Snížil se ale i počet překladů z němčiny a z francouzštiny, které se pravidelně umisťují na dalších místech.

Zvýšil se ale počet překladů z ruštiny. Své pozice si v našem kulturním prostředí udržely překlady z polštiny a slovenštiny. Z ostatních slovanských jazyků se u nás překládá dlouhodobě nepoměrně méně. Počet vydaných překladů je ale v zásadě konstantní. Jedná se vždy zhruba o 20 titulů ročně a ani rok 2005 nebyl v tomto směru výjimkou. Loni vyšlo celkem 24 literárních děl přeložených z ostatních slovanských literatur. Nejvíce se posílily pozice slovinštiny. Vyšlo 10 překladů (pro porovnání uvádím v závorce počet titulů vydaných v roce 2004: 5). Dále se objevilo 5 děl přeložených z ukrajinštiny (3), po 3 dílech z bulharštiny (5) a srbštiny (5) a jedno z běloruštiny, chorvatštiny a makedonštiny.

K jazykům z dalších velkých kulturních oblastí, ze kterých se v roce 2005 u nás na knižních pultech objevilo nejvíce přeložených titulů, dále patřily (v závorce jsou pro porovnání uvedeny údaje za rok 2004): italština – 80 (61), která se tak stala v Česku pátým nejpřekládanějším cizím jazykem, a španělština – 43 (38). V loňské knižní produkci ČR byla opět relativně silně zastoupena literární díla přeložená z nizozemštiny 23 (29) a ze skandinávských jazyků (švédštiny – 16 (23), dánštiny – 10 (7), finštiny – 6 (7) a norštiny – 6 (4)). Jedenáct titulů bylo také přeloženo z maďarštiny a osm z japonštiny.

Ani v počtu vydaných překladů z klasických jazyků v roce 2005 nedošlo k zásadním změnám. V TABULCE VI je obsažena kvantifikace vydaných překladů z některých vybraných jazyků za uplynulých pět let.

Článek opět shrnuje roční aktivitu tuzemských nakladatelů, tentokrát za rok 2005. Na skutečnosti, že jde o podnikání značně rizikové, se za uplynulých dvanáct měsíců, kdy jsem podobný přehled připravoval naposledy, v zásadě nic nezměnilo. Ani podmínky, legislativní rámec, pobídky, státní podpora či zájem kupujících a milovníků knih se zásadně neproměnily. Výrazně se však měla zvýšit částka, vyčleněná na podporu vydávání hodnotné literatury, tj. na granty ministerstva kultury. Produkci roku 2006 to sice podstatně neovlivní, ale každý státní příspěvek na vydání knih, které by jen s obtížemi vyšly, je třeba chápat i jako oficiální ocenění státu této kulturní oblasti. Lze litovat, že se v oblasti české literatury a knižní kultury objevuje stále tak málo sponzorů a mecenášů.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů společně se svou společností Svět knihy vyhlásil v loňském roce po vzoru USA a EU kampaň na podporu knih a čtení především mezi dětmi s názvem „Rosteme s knihou“. Tato aktivita se setkává se stále větším zájmem těch, kdo se k ní připojují a pod touto hlavičkou připravují své vlastní projekty. Získala rovněž pozornost médií.

Věřím, že nakladatelé, distributoři knih i knihkupci budou i v roce 2006 schopni uspokojit zájem čtenářů v míře vrchovaté podobně, jako tomu bylo i loni. Dokazují to ostatně už více než patnáct let, kdy došlo k zásadní společensko-politické proměně v naší společnosti. Narůstá počet knižních přehlídek, počet udělovaných knižních cen, objevují se noví autoři. Není to ale samozřejmé. Je to zrcadlení práce stovek lidí. A těm je třeba především poděkovat a zároveň jim vyjádřit uznání.