Současnost

Základní fakta o dovozu a vývozu knih v České republice

Úvod
Uváděné údaje vycházejí z podkladů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jedná se o sumáře zboží, kódovaného podle nomenklatury ČSÚ jako "knihy, brožury, alba, letáky, kartografické výrobky všech druhů, obrázkové knihy a omalovánky pro děti a jiné podobné tiskařské výrobky". Údaje vycházejí z celních deklarací.

Dovoz knih do ČR
Za rok 1999 činila hodnota dovozu knih ze zahraničí celkem 2 314 237 437 Kč, v přepočtu tedy asi 58 miliónů amerických dolarů. Údaje nerozlišují mezi knihami, které se tisknou v zahraničí pro české nakladatele a které si objednaly naše knihovny do svých fondů. V následující tabulce č. I je uvedeno srovnání za posledních pět let.

TABULKA I

                         Hodnota dovozu knih do ČR v letech 1995-1999 (v mil. Kč)
 
 
 
1995
1501
1996
1421
1997
1327
1998
1978
1999
2314

 

Po stagnaci a poklesu za období 1995-1997 je zejména v letech 1998 a 1999  patrná určitá akcelerace v této položce našeho dovozu. Bude zajímavé sledovat, zda tento trend bude pokračovat i v letech následujících.

Zatímco v roce 1998 se do ČR dovezlo celkem 19 046 082 svazků knih, v roce následujícím to již činilo celkem 22 872 872 kusů neperiodických publikací. Z teritoriálního hlediska jednoznačně převažovaly dovozy z knižně vyspělých západoevropských zemí, kde hraje prim Spolková republika Německo, a z postkomunistických zemí, se kterými máme tradičně bohaté obchodní styky i v jiných komoditách (zejména Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko).  Z mimoevropských zemí jednoznačně kralují Spojené státy americké, Čína a tzv. asijští ekonomičtí tygrové (Singapur, Hongkong).

Podrobnější údaje za rok 1999 opět naleznete v tabulce (č. II). Vedle prvních 10 největších knižních vývozců do ČR jsem do ní také výběrově zařadil údaje o několika dalších zajímavých obchodních partnerech naší země.
 

TABULKA II
  Počet dovezených knih do ČR v roce 1999 podle jednotlivých států
 
knihy, brožury
obrázkové knihy, alba
kartografické výrobky
  celkem 
SRN
9366688
3572
124828
9495088
Polsko 
4899264
13247
391
4912902
Slovensko
2685946
141618
66888
2894452
Velká Británie
1198291
5404
2487
1206182
Rakousko
806111
2717
26993
835821
Itálie
639092
33414
22464
686970
Francie
544925
121
3619
548665
Slovinsko
452042
0
4094
456091
©panělsko
311283
194
127
311604
Belgie
194272
920
52444
247636
USA
158765
0
999
159764
Čína
128463
5775
80572
214810
Rusko
12331
0
10
12341
Maďarsko
100431
2825
1672
104928
Singapur
120387
430
0
120817
Hongkong
97723
0
9
97732
Japonsko
16168
0
0
16168

 

Vývoz knih z ČR
Za rok 1999 činila hodnota vývozu českých knih do zahraničí celkem 1 587 281 193 Kč, v přepočtu tedy téměř 40 miliónů amerických dolarů. Údaje nerozlišují mezi knihami, které se v ČR tisknou na zakázku a které si zahraniční partneři objednali přímo u vydavatelů či jiných exportérů českých knih. V následující tabulce (č. III) je opět uvedeno srovnání za posledních pět let.
 

TABULKA III
  Hodnota  vývozu českých knih do zahraničí v letech 1995-1999 (v mil. Kč)
1995
889
1996
784
1997
867
1998
1448
1999
1587

Čísla opět přesvědčivě dokládají shodné trendy, jako tomu bylo u dovozu knih. Po stagnaci a poklesu za období 1995-1997 je zejména v letech 1998 a 1999  patrná akcelerace i v této položce našeho zahraničního obchodu. Znovu bude zajímavé sledovat, zda se tento trend udrží také v letech následujících.

V roce 1998 se z ČR vyvezlo celkem 13 615 658 svazků knih, v roce následujícím to již činilo celkem 20 182 049 kusů neperiodických publikací. Ačkoli se jedná o téměř 50% nárůst, ve finančním vyjádření to znamená zvýšení pouze o necelých 10%.

Z teritoriálního hlediska jednoznačně převažoval vývoz do evropských států s výrazným podílem Spolkové republiky Německo a   Rakouska a postkomunistických zemí jako Slovenska, Polska a Maďarska. Z mimoevropských zemí patří k největším odběratelům českých knih Spojené státy americké, následované Republikou Guinea-Bissau, Turkmenistanem a Singapurem. Ve srovnání s dovozy se ovšem jedná o objemy nesrovnatelně menší.

Podrobnější údaje za rok 1999 opět naleznete v tabulce (č. IV). Vedle prvních 10 států, kam se nejvíce vyvážejí knihy z ČR, jsem do ní také výběrově zařadil údaje o několika dalších zajímavých obchodních partnerech naší země.
 

TABULKA IV
  Počet vyvezených knih z ČR v roce 1999 podle jednotlivých států (v tisících kusů)
 knihy, brožury
obrázkové knihy, alba 
kartografické výrobky
  celkem 
SRN 
11514648
7142
11180
11532970
Rakousko
2321565
525
7436
2329526
Slovensko 
1511033
16620
22632
1550285
Polsko 
1496127
117
2552
1498796
Maďarsko 
1317707
3956
0
1321663
Velká Británie
4949000
1
113
495014
Francie
184601
139571
8
324180
Rusko
187081
6340
30951
224372
Belgie
8473
110642
5
119120
Nizozemsko
114659
9
1128
115796
USA
59296
14
73
59383
Turkmenistan
12120
0
0
12120
Guinea-Bissau
36175
0
0
36175
Čína
341
0
0
341
                                                                                                                                          PhDr.  Jaroslav Císař
 


Distribuce a prodej knih v České republice

Současný stav
Knižní trh v České republice  bývá označován různými přívlastky - záhadný, přesycený, nerovnoměrně rozvinutý, těsně před kolapsem. Je to dáno především překotnými ekonomickými změnami, ke kterým došlo za posledních 10 let a které způsobily nutnost jeho rekonstrukce v podstatě od základů..

Po rozbití státního monopolu v oblasti distribuce a prodeje knih vlivem procesu tzv. velké a malé privatizace se po sametové revoluci tento článek knižního trhu utvořil znovu, tentokrát výhradně na privátní bázi. Původně necelá desítka státních distribučních podniků tuzemské i zahraniční literatury byla od roku 1991 postupně uváděna do likvidace, aby náhlý prodej obrovských zlevněných knižních zásob nelikvidoval začínající i tradiční vydavatele knih. K tomuto jevu totiž již v předválečném Československu za světové hospodářské krize došlo a přežili skutečně jen ti nejsilnější. Počátkem 90. let bylo soukromé podnikání v knižním oboru ale pouze v plenkách.

Dnes působí na relativně malém českém knižním trhu asi 70 distribučních firem. Při nevelkém teritoriu státu to samozřejmě přináší řadu problémů. Mnohé z nich mají velmi omezenou titulovou nabídku, zásobují nevelká teritoria, o jejich omezených technických, komunikačních nebo skladovacích možnostech nemluvě. Začínají se ale již profilovat firmy s celorepublikovou působností. Do budoucnosti se předpokládá, že přirozený tlak konkurenčního prostředí dosavadní množství knižních distribucí výrazně zredukuje.

V procesu malé privatizace a restitucemi se v České republice výrazně proměnily i vlastnické vztahy u mnoha knihkupectví.  Rozpadlou knihkupeckou síť se ale podařilo obnovit v ještě větším rozsahu, než v zemi existovala do listopadu 1989. V současnosti funguje asi 800 stálých specializovaných knihkupeckých prodejen. Počet všech prodejních míst, tj. včetně obchodů se smíšeným sortimentem, knižních koutků v obchodních domech nebo oddělení v supermarketech, kde lze také koupit knihy, činí asi 2000. V hlavních kulturních centrech státu jako v Praze, Brně, Olomouci nebo v Plzni se ve zvýšené míře v knihkupectvích objevuje rozšířená nabídka cizojazyčné literatury. V posledních letech se prosazuje také prodej knih v řetězcích supermarketů a prostřednictvím internetových knihkupectví.

Ročně se v České republice vydá asi 40 milionů výtisků knih a dosahuje se obratu v odhadované výši přibližně 4 mld českých korun. Ceny knih za posledních 10 let narostly přibližně pětkrát. Má na to vliv především celosvětový nárůst cen papíru i ostatních vstupů, které naši nakladatelé hradí ve světových cenách, avšak své výrobky mohou prodávat vzhledem ke koupěschopnosti obyvatel pouze za české ceny. Míra jejich zisku oproti podobným podnikům z knižně vyspělých zemí je přirozeně nižší.

V ČR neexistuje praxe systému pevných cen knih tak, jako je tomu např. v Německu nebo ve Francii, ačkoli o to profesní svaz nakladatelů a knihkupců usiloval. Úřadem pro hospodářskou soutěž byla tato iniciativa zamítnuta jako nepřípustná kartelová dohoda. Výše cen knih je tedy ponechána vlivu konkurenčního prostředí. Lze však konstatovat, že se v zásadě dodržují ceny doporučované nakladateli. Co ale v současnosti obzvláště negativně působí na knižní trh, jsou zejména výprodeje knih i krátce po jejich vydání. Způsobují to nejen sami nakladatelé, kteří se ocitají z nejrůznějších důvodů v ekonomické tísni, ale i krachující distribuce nebo knižní velkoobchody.

Na počátku 90. let se pociťoval nedostatek aktuálních informací o vycházející produkci a titulech knih na knihkupeckých pultech.  Dnes o dění na knižním trhu včetně knižní nabídky informuje hned několik časopisů. Pouze jediný z nich, týdeník "Nové knihy" s rozsáhlou bibliografickou přílohou, přežil z předlistopadové éry. "Knihy 2000" i "Knižní revue" jsou nově koncipovaná inzertní periodika. Ve stále větší míře se také rozšiřuje vydávání firemních knižních časopisů. V roce 1996 obnovil svůj profesní věstník i Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Vychází pod názvem "Knihkupec a nakladatel" stejně jako v roce 1949, kdy bylo jeho vydávání násilně ukončeno. Časopis byl však založen již v minulém století v roce 1893.

Rok 1996 je rovněž rokem, kdy profesní knihkupecká a nakladatelská organizace začala - zpočátku se zahraniční podporou - vydávat pod názvem "Katalog skladovaných knih" českou verzi Books in Print. České Books in Print se na rozdíl a maďarských a polských připravují ve své prapůvodní podobě, tj. u každého nového vydání se vyřazují tituly, které již nejsou k dispozici na knižním trhu. Úplná evidence vycházející produkce se tak přenechává národní bibliografii. Díky tomuto přístupu asi objem této databáze nikdy výrazně nepřesáhne počtu cca 20 000-25 000 záznamů. Tolik je podle odhadů na pultech knihkupectví v ČR vždy reálně k dispozici titulů z produkce českých nakladatelů.   Nejnovější páté tištěné vydání Katalogu skladovaných knih pro rok 2000 obsahuje na více než 600 stranách 17 000 záznamů o dostupných knihách z produkce 700 nakladatelství.

Problémy českého knižního trhu
Z makroekonomického pohledu je pro český knižní trh současnosti charakteristické:
. podkapitalizace všech článků knižního řetězce
. nástup centralizace a koncentrace
. očekávání zahraničních investorů.

Rekapitulace trendů, které v současnosti ovlivňují český knižní trh v jeho jednotlivostech.

  • Dosud neexistují exakní marketingové studie s komplexním vyčíslením ekonomických faktorů, které podmiňují fungování celého knižního trhu jako celku i jeho jednotlivých úseků.
  • Postupně dochází k zahušťování konkurenčního prostředí, které má za následek zvyšování počtu produktů na pultech. V důsledku toho mají knihkupci na pultech širší nabídku, ale odebírají od nakladatelů a distributorů nižší počet exemplářů. Nakladatelé se zase naučili reálněji zvažovat výši nákladu. Pro mnohé prodejce je charakteristická až přemrštěná opatrnost a zájem pouze o novinky a nechuť doobjednávat dříve vydané tituly.
  • Délka obrátkovosti knižních titulů na našem trhu poklesla a ustálila se dnes v průměru na zhruba 12 měsících. Některé druhy beletrie stárnou velice rychle a již po několika týdnech začíná jejich prodej stagnovat. Při neopatrnosti nakladatelů a špatném nebo pouze povrchním marketingovém průzkumu se některé knižní tituly vůbec nemusí dostat na knihkupecké pulty. Zvláště pro malé podkapitalizované nakladatelské firmy to mnohdy znamená takřka katastrofu.
  • Dochází k procesu koncentrace knižního obchodu, i když v této komoditě není ve srovnání např. s potravinářským průmyslem zatím tak masívní. Některé knihkupecké firmy posilují svou pozici co do počtu prodejen, jiné mizí nebo jsou přebírány konkurencí. Objevují se obavy ze vstupu obchodních řetězců na trh. Prodejní oddělení knih v supermarketech nejsou ale v současné době vážnou konkurencí zavedených knihkupeckých obchodů s dobrou logistikou a informačním zázemím. Není však vyloučeno, že v nejbližších několika letech tento způsob prodeje ohrozí pouhé "prodejce knih" na rozdíl od skutečně znalých "knihkupců". Menší intervence obchodních řetězců do této oblasti je pravděpodobně zapříčiněno i relativně malým dosahovaným  ročním obratem, neboť odhadovaný obrat celého knižního oboru v ČR je ročním obratem jediné obchodní společnosti z dolních příček těch deseti největších, které u nás působí.
  • Vstup cizího kapitálu do produkce knih a knižního obchodu je zatím spíše nevýrazný a projevuje se především v podobě dceřinných společností zahraničních nakladatelství. Vstup cizího kapitálu je viditelnější u periodik.
  • Nová technika a technologie se pomalu prosazují především v knihkupecké praxi a v oblasti knižní distribuce. Komplexní vybavenost našich knihkupectví počítačovou technikou stále bohužel kulhá za nejvyspělejším zahraničím. V celostátním průměru je tak vybaveno jen asi 5% firem, v Praze 7%. S tím souvisí i v průměru nízká úroveň využívání informačních pomůcek o dostupnosti knižních titulů na trhu a také rezervy ve znalostech a vzdělání pracovníků, kteří v této oblasti působí. Je to do značné míry ovlivněno vstupem lidí různých profesí, kteří po roce 1989 přišli nově do knižního oboru.
  • Byť se obchodní vztahy v řetězci nakladatel - distributor - knihkupec v posledních letech "čistí", nízká platební morálka řady subjektů dostává některé partnery knižního trhu do tzv. druhotné platební neschopnosti s dominovým efektem.


Navzdory těmto problémům se český knižní trh vyvíjí příznivým směrem a směřuje k evropskému normálu. Předpokladem toho je i poměrně stabilní okruh čtenářů a záliba budovat si rozsáhlé domácí knihovny. Svědčí o tom průměrné náklady knih, které jsou mnohdy  vyšší než ve státech s mnohem početnějším obyvatelstvem.
 

                         PhDr. Jaroslav Císař