Návrh na řešení systému jednotné maloobchodní ceny neperiodické publikace v ČR

 

Na základě podnětů členů zpracovalo představenstvo SČKN níže uvedený návrh zásad, který tímto předkládá veřejnosti k připomínkování. Své připomínky uveřejňujte v rámci Diskuzního fora na www.sckn.cz nejpozději do 31. 5. (popřípadě zasílejte sekretariátu SČKN na sckn@sckn.cz nebo faxem na +420 224 219 944).

Připomínky budou po projednání zapracovány do podkladu, který bude základem pro zpracování legislativního návrhu. Tato verze pak bude předložena ke schválení podzimní valné hromadě Svazu a poté bude materiál postoupen Ministerstvu kultury ČR.

Zapojte se i vy do přípravy nové legislativy knižního oboru.

 

představenstvo SČKN

 

 

Vážení kolegové,

pokusili jsme se zapsat základ diskuze, která proběhla v uplynulých měsících nejen v představenstvu Svazu českých knihkupců a nakladatelů, ale i v oblíbených „kuloárech“ oboru na téma jednotná (pevná) cena knih. I když postoj oboru není jednotný, mělo by všem záležet minimálně na kultivaci zvyklostí českého knižního trhu a na hledání způsobu komunikace napříč různými – často i fundamentalistickými postoji a zájmy.

U některých zásad návrhu jsou uvedeny možnosti. Prosíme, přihlaste se k jedné z nich. Současně vnímejte skutečnost, že tento návrh lze vylepšovat nekonečně…

Důsledně rovněž chápejte základní okrajové podmínky, za nichž tento návrh vzniká: nemáme jednotnou, aktuální a respektovanou databázi vydávaných knih, neexistuje všeobecná ochota tisknout cenu do tiráže publikací a mezi subjekty knižního trhu naopak existuje až paranoidní nedůvěra.

Je třeba rovněž uvést stanovisko některých kolegů, kteří se domnívají, že jednotná cena k ničemu nepřispěje, že většina problémů je řešitelná individuální kvalitní obchodní politikou jednotlivých subjektů knižního trhu. Považují práci s cenou za velmi podstatný impuls při ovlivňování spotřebitele.

Pokud dojde k významné dohodě, budou dohodnuté principy svěřeny právníkům, aby je vhodným způsobem zpracovali do tvaru včlenitelného do našeho právního systému.

 

NÁVRH MOŽNÝCH ŘEŠENÍ SYSTÉMU JEDNOTNÉ MALOOBCHODNÍ CENY NEPERIODICKÉ PUBLIKACE PRO SUBJEKTY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Cílem tohoto návrhu je:

1. Popsat neperiodickou publikaci (knihu) jako zboží, které má i kulturní a vzdělávací složku,

tudíž by s ním nemělo být zacházeno pouze podle univerzálních pravidel trhu.

2. Zajistit českým i zahraničním smluvním autorům, že jejich tituly budou alespoň po určitou

dobu na veškerých prodejních místech za stabilní cenu, z níž bude možné stanovit korektní honorář.

 

 

 

3. Odstranit kolize mezi autorským a obchodním zákoníkem, a zajistit tak ochranu duševního

vlastnictví na území ČR (viz pravidelné zprávy mezinárodních organizací k věci).

4. Navázat na shodně formulované zákony zemí EU. Učinit tak český obchodní prostor

pochopitelným a důvěryhodným pro partnery z těchto zemí.

5. Ochránit dostupnost a spolehlivost prodeje knih co do sortimentu, kvality a i korektnosti

nabídky.

6. Zajistit ochranu lokálních prodejních míst, která zajišťují i jinou funkci (kulturní a

jazykovou) než prostý prodej, proti diktátu podmínek prodejních řetězců.

7. Navázat na politiku Ministerstva kultury ČR a Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy ČR ve smyslu podpory neziskových projektů. Takové projekty se pak rovněž stávají předmětem cenové manipulace.

8. Zabránit přesunu zájmu spotřebitelské (čtenářské) obce z oblasti zkoumání kvality obsahu a

jazyka do oblasti prostého zkoumání cenových manipulací. Zabránit zpochybnění věrohodnosti ceny publikací jako celku.

 

Definice jednotné ceny:

         1.  Cena stanovená v Kč, která bude platit 6 měsíců (včetně) od data prvního vydání    

              neperiodické publikace u vydavatele na všech místech, kde se maloobchodně prodávají

              knihy bez dalších prostředníků konečnému spotřebiteli.

2. Za datum vydání neperiodické publikace je pokládáno datum zdanitelného plnění spojené s

expedicí titulu, tj. datum zdanitelného plnění na faktuře z tiskárny či balírny. Pokud vydavatel je současně i majitelem tiskárny, pak je za datum vydání pokládáno datum zdanitelného plnění spojeného s první expedicí publikace prodejci.

3. Cenu stanoví vydavatel a uveřejní ji na obvyklých místech propagačních (přebal, ediční

plány, propagační tiskoviny) a na všech daňových dokladech. Pokud vydavatel někde uvádí cenu předběžnou, zřetelně na to upozorní.

4. Cena je stanovena včetně daně z přidané hodnoty.

5. Zachování ceny po dobu 6 měsíců garantuje nakladatel svými smluvními vztahy. Pokud

věrohodně prokáže, že manipulaci s cenou nezavinil, přecházejí sankce na subjekt knižního trhu, který jednotnou cenu nedodržel.

6. Po 6 měsících od data vydání je tvorba cen zcela volná a pohyb ceny se děje bez omezení.

(Svaz českých knihkupců a nakladatelů doporučuje oznámit vhodným způsobem změnu ceny všem obchodním partnerům a eliminovat tak jejich ztráty.)

 

Výjimky z pravidla:

1. Klubový prodej: při prodeji pomocí jakékoli formy klubu musí mít vydavatel zajištěna

autorská práva i pro klubové vydání. Ještě před vydáním stanoví kromě pevné ceny i cenu klubovou, shromáždí objednávky a definuje pravidla, za nichž může zájemce klubový titul objednat. Pro klubovou cenu platí stejná pravidla jako pro cenu jednotnou.

2. Prodej přes internet: prodej přes internet je definován jako objednávka prostřednictvím

internetového obchodu, která je fyzicky vyřízena kurýrní či jinou poštovní službou. Při prodeji přes internet je stanovena samostatná internetová cena.(Pro tento způsob prodeje je povolena sleva do výše maximálně 15 % oproti jednotné ceně.)

Dále platí totéž, co pro jednotné ceny obecně.

3. Pokud vydavatel vydává vázané a brožované vydání téhož titulu, má právo stanovit dvě

rozdílné ceny.

4. Knižní prémie: knihy mohou být poskytovány zdarma jako knižní prémie, pokud jsou za

tímto účelem bezprostředně vydány a výrazně jako knižní prémie označeny. S touto skutečností musí být seznámeni všichni přímí odběratelé vydavatele.

Pokud se některý subjekt rozhodne prodávat neperiodické publikace, aniž by je sám vydával, musí respektovat všechny druhy cen stanovených vydavatelem a podléhající principu jednotné ceny.

 

Sankce a jejich vymahatelnost

1. Pokuta ve prospěch Státního fondu Ministerstva kultury ČR 50 000 – 1 000 000 Kč podle

charakteru prohřešku.

2. Odebrání živnosti

Definice neperiodické publikace (podle zákona 37/1995 Sb., § 1, odst. 3, písm. h):

Neperiodickou publikací rozumíme: tištěný soubor, ilustrovaný či neilustrovaný, vydaný pod nějakým názvem (titulem), jehož cílem je reprodukce duševního díla jednoho či více autorů za účelem vzdělávání, šíření myšlenek a kultury. Tento celek se může skládat z jednotlivých tištěných částí složených či spojených dohromady různými technologickými postupy za podmínky, že se tyto části týkají stejného námětu či předmětu a jejich propojení je nezbytné k zachování jednoty a celistvosti díla. Tyto jednotlivé části nemohou být předmětem samostatného prodeje, pokud tvoří nepostradatelnou součást celku. Tento soubor si zachovává charakter knihy, pokud rozsah knihy věnovaný reklamě nepřesáhne 50 % celkové plochy souboru.

Díla vyhovující definici neperiodické publikace (knihy):

·        Literární, vědecká či umělecká

·        Slovníky, encyklopedie, učebnice

·        Almanachy a sborníky obsahující především literární, vědecké nebo umělecké články a případy, kdy převažují vzdělávací či obecně zájmová témata

·        Obrázkové knihy s doprovodným textem či bez něho

·        Kulturní a turistické průvodce, atlasy, mapy

·        Právnické, bibliografické nebo kulturní příručky

·        Katalogy uměleckých výstav

·        Sbírky pravidel a předpisů právního, vědeckého a kulturního charakteru

·        Učebnice hudby, libreta či partitury hudebních děl, cvičebnice zpěvu a hudby

 

 

 

 

Připomínky zaslalo:

 

 

 

 

29 nakladatelů

 

94 knihkupců

 

 

  2 N+K

 

  1 sdružení knihkupců o 10 hlasujících (celkem 14 zúčastněných)

 

 

 

 

 

 

 

            z toho: 15 - zásadně nesouhlasí

 

              z toho: 103 - pro, ale s různými variantami

 

 

                         14 - pro, s úpravami

 

                                1 - proti

 

 

                           2 - nerozhodně (to jsou ti N i K)

 

 

 

 

 

 

 

 

Cílem tohoto návrhu je:

 

 

 

1.

Popsat neperiodickou publikaci (knihu) jako zboží, které má i kulturní a vzdělávací složku,

 

 

tudíž by s ním nemělo být zacházeno pouze podle univerzálních pravidel trhu.

 

 

 - jakýkoliv zásah do cenotvorby je tržně omezující

1

 

 

 

 - rozhodně nesouhlasí (je to postkomunistický návrh zákona )

8

 

 

 

 - větu považuji za klišé, která zdůvodní cokoliv

1

 

 

 

 - pevné ceny chrání jen neschopné prodejce knih

1

 

 

 

 - restriktivní opatření

1

 

 

 

 - volná tvorba cen je základ trhu

3

 

 

 

 - ceny předražují knihkupci

1

 

 

 

 - dobře, podporuji pevné ceny

4

 

 

 

 - ano, nejméně půl roku

1

 

 

 

 - souhlasí, řídí se tím, ceny tisknou (učebnice)

3

 

 

 

 - v podstatě lze souhlasit

3

 

 

 

 - sleva do šesti měsíců ode dne vydání nesmí být vyšší než určité

1

 

 

 

procento

 

 

 

 

 - pevná cena 12 měsíců

2

 

 

2.

Zajistit českým i zahraničním smluvním autorům, že jejich tituly budou alespoň po určitou dobu

 

 

na veškerých prodejních místech za stabilní cenu, z níž bude možné stanovit korektní honorář.

 

 

 - nerozumím argumentu, proč má Svaz hájit zájmy autorů

2

 

 

 

 - honorář lze vypočítávat z první prodejní ceny dealerovi,

1

 

 

 

tj. z nejnižší velkoobchodní ceny jako je tomu  u CD, MC, DVD

 

 

 

3.

Odstranit kolize mezi autorským a obchodním zákoníkem, a zajistit tak ochranu duševního vlastnictví

 

 

na území ČR (viz pravidelné zprávy mezinárodních organizací k věci).

 

4.

Navázat na shodně formulované zákony zemí EU. Učinit tak český obchodní prostor pochopitelným

 

 

 a důvěryhodným pro partnery z těchto zemí.

 

 

 

 

 - nefér argument, proč nenavazujeme na ty země EU, kde fixní cenu nemají

1

 

 

5.

Ochránit dostupnost a spolehlivost prodeje knih co do sortimentu, kvality a i korektnosti nabídky.

 

6.

Zajistit ochranu lokálních prodejních míst, která zajišťují i jinou funkci (kulturní a jazykovou)

 

 

než prostý prodej, proti diktátu podmínek prodejních řetězců.

 

 

 - argumentu ochrany malých knihkupců rozumím, i když nejsem

1

 

 

 

přesvědčen o tom, že takto můžeme pomoci (ale nejsem přesvědčen

 

 

 

 

ani o opaku).

 

 

 

7.

Navázat na politiku Ministerstva kultury ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve

 

 

smyslu podpory neziskových projektů. Takové projekty se pak rovněž stávají předmětem cenové manipulace.

 

8.

Zabránit přesunu zájmu spotřebitelské (čtenářské) obce z oblasti zkoumání kvality obsahu a jazyka do oblasti

 

 

 prostého zkoumání cenových manipulací. Zabránit zpochybnění věrohodnosti ceny publikací jako celku.

 

 

 

 

 

 

Definice jednotné ceny:

 

 

 

1.

Cena stanovená v Kč, SK a Eur (pokud vydavatel obchoduje se Slovenskou republikou a státy EU), která

 

 

bude platit 6 měsíců (včetně) od data prvního vydání neperiodické publikace u vydavatele na všech místech,

 

 

 kde se maloobchodně prodávají knihy bez dalších prostředníků konečnému spotřebiteli.

 

 

 - řešit naší zákonnou normou, za jaké ceny má prodávat

1

 - PC 6 měsíců

23

 

 nakladatel po „celém světě“ je skutečně absurdní

 

 - PC 9 měsíců

1

 

 - závazná by měla být jenom cena v Kč

1

 - PC 12 měsíců

45

 

 - v odstavci 1 by měla být pouze cena stanovená v Kč

1

 - PC 18 měsíců

30

 

 

 

 - proti pevné ceně knih

1

 

 

 

 - rádi bychom si cenu určovali sami!

1

 

 

 

 - bod 1: "bez dalších prostředníků konečnému spotřebiteli" - proč se toto

2

 

 

 

zmiňuje a co to znamená…

 

2.

Za datum vydání neperiodické publikace je pokládáno datum zdanitelného plnění spojené s expedicí titulu,

 

 

tj. datum zdanitelného plnění na faktuře z tiskárny či balírny. Pokud vydavatel je současně i majitelem tiskárny,

 

 

pak je za datum vydání pokládáno datum zdanitelného plnění spojeného s první expedicí publikace prodejci.

 

3.

Cenu stanoví vydavatel a uveřejní ji na obvyklých místech propagačních (přebal, ediční plány,

 

 

propagační tiskoviny) a na všech daňových dokladech. Pokud vydavatel někde uvádí cenu předběžnou,

 

 

zřetelně na to upozorní.

 

 

 

 

 - není jasně definováno jak nakladatel o stanovené ceně informuje

1

 

 

 

(odkazuje na ISBN a nabídkovou povinnost-že to stačí)

 

 

 

 

 - z výčtu vypustit ediční plány

1

 

 

 

 - povinně měla být označena maloobchodní cenou na zadní obálce

1

 

 

4.

Cena je stanovena včetně daně z přidané hodnoty.

 

 

 

 

 

 

 - změnit na: Stanovená cena je uváděna "vždy" s DPH

4

5.

Zachování ceny po dobu 6 měsíců garantuje nakladatel svými smluvními vztahy. Pokud věrohodně prokáže,

 

 

že manipulaci s cenou nezavinil, přecházejí sankce na subjekt knižního trhu, který jednotnou cenu nedodržel.

 

 

 - nesouhlasí = je to nesmysl

1

 

 

6.

Po 6 měsících od data vydání je tvorba cen zcela volná a pohyb ceny se děje bez omezení.

 

 

(Svaz českých knihkupců a nakladatelů doporučuje oznámit vhodným způsobem změnu ceny všem

 

 

obchodním partnerům a eliminovat tak jejich ztráty.)

 

 

 

 

 - nemyslím si, že změny cen jsou masovým jevem; myslím ale, že tato

1

 - eliminovat jejich "případné" ztráty

4

 

norma může působit opačně, než jsme zamýšleli

 

 

 

 

 

 

 

 

Výjimky z pravidla:

 

 

 

1.

Klubový prodej: při prodeji pomocí jakékoli formy klubu musí mít vydavatel zajištěna autorská práva i pro

 

 

klubové vydání. Ještě před vydáním stanoví kromě pevné ceny i cenu klubovou, shromáždí objednávky

 

 

a definuje pravidla, za nichž může zájemce klubový titul objednat. Pro klubovou cenu platí stejná pravidla

 

 

jako pro cenu jednotnou.

 

 

 

 

 

 

 - neomezená sleva pro členy klubu při objednávkách do data vydání

1

 

 

 

 - sleva pouze 5% pro členy klubu u objednaných knih před vyjitím

1

 

 

 

 - sleva do 20% pro členy klubu u objednaných knih před vyjitím

10

 

 

 

 - oddělení klubových knih od běžného trhu, zřetelně označené

1

 

 

 

 - pro kniž.klub dvě ceny jako u LK

1

 

 

 

 - nechat původní knihkupecké znění

3

2.

Prodej přes internet: prodej přes internet je definován jako objednávka prostřednictvím internetového obchodu,

 

 

která je fyzicky vyřízena kurýrní či jinou poštovní službou. Při prodeji přes internet je stanovena samostatná

 

 

internetová cena.(Pro tento způsob prodeje je povolena sleva do výše maximálně 15 % oproti jednotné ceně.)

 

 

Následuje varianta, kterou preferují knihkupci: neposkytovat zlevněnou internetovou cenu vůbec.

 

 

Dále platí totéž, co pro jednotné ceny obecně.

 

 

 

 

 - omezením slevy zničíte jediný distribuční kanál nakladatelů

1

 - internet bez slev

4

 

 - internet je jediná možnost že přijdou peníze nebo kniha, a jediná možnost

1

 - sleva do 5% na internetu

2

 

jak se bránit bezohlednému jednání distribučních firem, které za rozvoz

 

 - sleva do 10% na internetu

2

 

požadují 40-50% rabat

 

 - sleva do 15% pro inter.prodej

15

 

 - navrhovaná sleva 15% je málo, mělo by se vycházet

1

 - doporučuje "slevu" = odpuštění poštovného

1

 

z běžně poskytovaného rabatu knihkupcům 25%

 

 - internet jako zdroj infomací

1

 

 - internetovou cenu se slevou max. 20 % (dvacet) je třeba zachovat

1

 - bez výjimky pro všechny subjekty kniž.trhu

37

 

 - aby distributor nemohl provozovat internetové knihkupectví

1

 - sleva pro všechny subjekty kniž.trhu do 5% na veškerý prodej

34

 

 - není dostatečně definováno co se rozumí internetovým obchodem

1

 - sleva pro všechny subjekty kniž.trhu do 10% na veškerý prodej

1

 

 - slevy přes internet zachovat na max. 15 % (nevadilo by mi

2

 - a co knihy poškozené a vadné?

1

 

spadnout na 10 %)

 

 - na všechny další formy prodeje kromě klubových žádná sleva

3

 

 - neposkytovat zlevněnou internetovou cenu vůbec

1

 - sleva 15% pro kluby i internet po 12 měsících od data vydání

1

 

 - změnit větu: Při prodeji přes internet je stanovena samostatná

1

 

 

 

internetová cena, na: Při prodeji přes internet je povolena sleva do

 

 

 

 

výše maximálně 15% oproti jednotné ceně

 

 

 

3.

Pokud vydavatel vydává vázané a brožované vydání téhož titulu, má právo stanovit dvě rozdílné ceny.

 

4.

Knižní prémie: knihy mohou být poskytovány zdarma jako knižní prémie, pokud jsou za tímto účelem

 

 

bezprostředně vydány a výrazně jako knižní prémie označeny.

 

 

S touto skutečností musí být seznámeni všichni přímí odběratelé vydavatele.

 

 

 - speciálním označováním zvýšíte náklady na knihu a byrokracii;

1

 

 

 

že by inspirace z Bruselu?

 

 

 

 

 - místo termínu "knižní prémie" by měl být použit termín "neprodejná

1

 

 

 

publikace"

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud se některý subjekt rozhodne prodávat neperiodické publikace, aniž by je sám vydával, musí respektovat

 

 

všechny druhy cen stanovených vydavatelem a podléhající principu jednotné ceny.

 

 

 

 

 

 

Sankce a jejich vymahatelnost

 

 

 

1.

Pokuta ve prospěch Státního fondu Ministerstva kultury ČR 50 000 – 1 000 000 Kč podle charakteru prohřešku.

 

2.

Odebrání živnosti

 

 

 

 

 - kdo to bude kontrolovat, jaká bude vymahatelnost,

2

 - problém jejich vymahatelnosti a kdo se tím bude zabývat

1

 

kdo bude stanovovat sankce, kolik to celé bude stát?

 

 - sankce musí být konkrétní a „vymožitelné“ v krátké lhůtě

1

 

 

 

 - pokuta za porušení 1 000 000,-

1

 

 

 

 - bod 1-  použít při prvním provinění

1

 

 

 

 - bod 2-  použít při opakovaném provinění

1

 

 

 

 - neumím si představit legislativu a kontrolní mechanismy

1

 

 

 

 - při opakovaném porušení odebrat živ.oprávnění ve

1

 

 

 

správním řízení do 30 dnů

 

 

 

 

 

 

Definice neperiodické publikace (podle zákona 37/1995 Sb., § 1, odst. 3, písm. h):

 

 

Neperiodickou publikací rozumíme: tištěný soubor, ilustrovaný či neilustrovaný, vydaný pod nějakým názvem (titulem),

 

 

jehož cílem je reprodukce duševního díla jednoho či více autorů za účelem vzdělávání, šíření myšlenek a kultury.

 

 

Tento celek se může skládat z jednotlivých tištěných částí složených či spojených dohromady různými technologickými

 

 

postupy za podmínky, že se tyto části týkají stejného námětu či předmětu a jejich propojení je nezbytné k zachování

 

 

jednoty a celistvosti díla. Tyto jednotlivé části nemohou být předmětem samostatného prodeje, pokud tvoří

 

 

nepostradatelnou součást celku. Tento soubor si zachovává charakter knihy, pokud rozsah knihy věnovaný

 

 

reklamě nepřesáhne 50 % celkové plochy souboru.

 

 

 

 

Díla vyhovující definici neperiodické publikace (knihy):

 

 

 

 

 -- Literární, vědecká či umělecká

 

 

 

 

 -- Slovníky, encyklopedie, učebnice

 

 

 

 

 -- Almanachy a sborníky obsahující především literární, vědecké nebo umělecké články a případy,

 

 

kdy převažují vzdělávací či obecně zájmová témata

 

 

 

 

 -- Obrázkové knihy s doprovodným textem či bez něho

 

 

 

 

 -- Kulturní a turistické průvodce, atlasy, mapy

 

 

 

 

 -- Právnické, bibliografické nebo kulturní příručky

 

 

 

 

 -- Katalogy uměleckých výstav

 

 

 

 

 -- Sbírky pravidel a předpisů právního, vědeckého a kulturního charakteru

 

 

 -- Učebnice hudby, libreta či partitury hudebních děl, cvičebnice zpěvu a hudby

 

 

 

 

 

 

Další připomínky:

 

 

 

 

 - 10 dní na odpověď - není to trochu direktivní a trochu málo???

2

 - při zlevnění knihy nakladatelem vrátit zpět v původní ceně výměnou

14

 

 - kniha, tj. potištěný papír s jakousi vazbou, v  cca 80-90 % není kulturní

1

za jiné knihy či dobropisování rabatu do obchodní úrovně zlevněné knihy

 

či vědecký statek, ale byznys

 

 - pozor na obcházení ceny formou dárků, množstevních slev

1

 

 - v 99,9 % případů je dodržováno nepsané pravidlo pevných cen, tak

1

 - upozornění od nakladatelů o soutisku pro Majvalda a podomáky

10

 

co chceme

 

 - název maloobchodní cena nahradit "cena pro konečného zákazníka"

1

 

 - musí rozhodnout výhradně Valná hromada

1

 - konkrétní knihu definovat jako "jedinečné zboží", které je v době

1

 

 - doplnit návrh o: aby "neperiodická publikace" byla vymezena

1

platnosti jednotné ceny určeno obsahem knihy

 

 

nákladem zdola

 

 - co s dodavateli (některé ústavy, muzea) kteří nejsou plátci DPH

1

 

 - návrh vůbec neřeší zvýšení ceny nad jednotnou, což by nemělo

1

 a neposkytují slevy na knihy

 

 

být omezeno

 

 - jsme prodejna nakladatelství - za splnění určitých podmínek

1

 

 - v návrhu není definován zákazník

1

dáváme slevu na vlastní produkci, znamená to konec se studentskými

 

 

 - jednorázové, časově omezené (max. třeba týden) slevy na konkrétní knihy,

3

slevami, slevami pro stálé zákazníky?

 

 

případně množstevní slevy (např. veletrhy, kongresy - počet akcí určit)

 

 - chce řešit "podomáky", ale neví jak

1

 

 - ceny pro školství, knihovny apod. - 20% slevu

1

 - lépe "bojovat" za pevné velkoobchodní ceny

2

 

 - pro malá, specializovaná nakl.je návrh likvidující (drží cenu i 2 roky)

1

 - vyžadují soupis zlevňovaných knih

1

 

 - slevové kupóny v rámci inzerce v médiích

1

 

 

 

 -  na teleshopping: veškeré televize produkující koedice knižních

1

 

 

 

 titulů tuto kategorii mají

 

 

 

 

 - sleva pro všechny subjekty knižního trhu do 5%

1

 

 

 

 

 

 

O pevných cenách v Evropě

 

Ceny knih

Zákon o jednotné /nebo také pevné/ ceně knih, schválený jednomyslně francouzským  Parlamentem, byl veřejně vyhlášen 10.srpna 1981. Po letech, která od této události uplynula, považuje většina zainteresovaných odborníků /autoři, nakladatelé, knihkupci, knihovníci/ uvedený zákon za krok správným směrem. Přestože základní obecné principy zákona jsou vesměs přijímány kladně, knihkupci a nakladatelé mají často problémy s jeho uplatňováním v praxi - následující text je proto určen především jim. Jeho smyslem je reagovat na jejich problémy poukazem na konkrétní příklady a probrat nejčastěji se objevující překážky v naplňování tohoto zákona.

 

Historický přehled

Do roku 1979 platil ve Francii systém tzv. doporučené ceny. Cena mohla být na příslušném slovesném díle vytištěna, toto označení však bylo fakultativní. Knihkupci většinou tuto cenu dodržovali, měli však možnost kdykoli aplikovat slevy nebo naopak doporučenou cenu zvýšit.

V roce 1979 vstoupilo v platnost tzv. Monoryho nařízení, zavádějící pojem „čistá cena“. Nakladatel již nesměl doporučovat žádnou cenu pro jím vydané dílo a bylo zcela na knihkupci, jakou prodejní cenu si stanoví, aniž by měl povinnost uvádět jakoukoli referenční cenu.

 

Zákon z 10. srpna 1981

Tento zákon zavedl systém jednotných /pevných/ cen knih: každé knižní dílo má cenu stanovenou nakladatelem a ta je závazná pro všechny prodejce.

Přes pravidelné protesty a kritiku ze strany jeho odpůrců lze říci, že dnes již bylo dosaženo zásadního konsensu zainteresovaných stran.

Nebylo tomu tak vždy - po svém vstupu v platnost v roce 1982 se zákon stal předmětem četných „právních bitev“, když mnohé řetězce velkoplošných prodejen /supermarkety, hypermarkety apod./ jej odmítly respektovat ve své praxi. Kvůli nárůstu ilegálních praktik a potížím s jejich odstraňováním s použitím soukromých žalob, vydala vláda 29.prosince 1982 dekret zavádějící trestní sankce za porušo­vání tohoto zákona. Státní rada po projednání stížnosti a odvolání odpůrců tohoto dekretu potvrdila 8.2.1985 nakonec jeho legalitu.

Tento otevřeně odmítavý postoj části odborné veřejnosti se postupně změnil, zvlášť po roce 1985, kdy Nejvyšší soudní dvůr Evropských společenství neshledal francouzský zákon z roku 1981 v rozporu s Římskou smlouvou /v pasáži upravující změny cen importovaných knih/. Je velice obtížné zpracovat nějakou přesnější statistickou bilanci pokud jde o aplikaci zákona o jednotné ceně knih, protože soudy podobné statistiky o projednávaných kauzách nezpracovávají. Nicméně ekonomické oddělení ředitelství pro knihu a četbu (Direction du livre et de la  lecture) má k dispozici poměrně značný počet soudních rozhodnutí vztahujících se k této problematice a to z celého spektra jurisdikce (správní, obchodní, trestní, civilní).

 

Co je jednotná cena knihy?

Nakladatelé a dovozci si mohou stanovit cenu pro každé vydané či dovezené knižní dílo. Termín jednotná /nebo také pevná/ cena značí, že stejná kniha se bude prodávat v maloobchodě všude za stejnou cenu a to v každém období daného roku. Maloobchodníci mohou uplatnit pouze legálně povolenou slevu 5 %. Platí tedy, že v Paříži, ve velkých i malých městech i na venkově bude stejná kniha k dostání za stejnou cenu jak v prodejnách FNAC, hypermarketech, prodejnách tiskovin, tak v tradičních knihkupectvích.

 

Co je a co není kniha?

Jedinou oficiální definicí knihy je dnes definice fiskální, vydaná Ústřední celní správou jako instrukce 3C-14-71 z 30.12.1971. Z jejího textu citujeme:

„Knihou se rozumí tištěný soubor, ilustrovaný či neilustrovaný, vydaný pod nějakým názvem /titulem/, jehož cílem je reprodukce duševního díla jednoho či více autorů za účelem vzdělávání, šíření myšlenek a kultury. Tento celek se může skládat z jednotlivých tištěných částí složených či spojených dohromady různými technologickými postupy za podmínky, že tyto části se týkají stejného námětu či předmětu a jejich propojení je nezbytné k zachování jednoty a celistvosti díla. Tyto jednotlivé části nemohou být předmětem samostatného prodeje, pokud tvoří nepostradatelnou součást celku.

Tento soubor si zachovává charakter knihy pokud rozsah plochy věnovaný reklamě a čistým stranám /vakátům/ nepřesáhne jednu třetinu celkové plochy souboru, nepočítaje v to vazbu a další výrobní náležitosti.

Díla vyhovující definici knihy:

-         literární, vědecká či umělecká díla

-         slovníky a encyklopedie

-         učebnice

-         almanachy obsahující především literární, vědecké nebo umělecké články a případy, kdy převažují vzdělávací či  obecně zájmová témata

-         obrázkové knihy s doprovodným textem či bez něho

-         kulturní a turistické průvodce

-         právnické, bibliografické nebo kulturní příručky

-         katalogy uměleckých výstav neobsahující pouhý seznam vystavovaných děl, tzn. případy, kdy přiměřený redakční rozsah dodává celku charakter intelektuálního díla

-         sbírky pravidel a předpisů právního, vědeckého a kulturního charakteru

-         učebnice hudby, libreta či partitury hudebních děl pro klavír a zpěv, cvičebnice zpěvu a hudby /"školy hry“/

Díla neodpovídající definici knihy:

-         ostatní almanachy nesplňující podmínky obsahu almanachů uvedené výše

-         ročenky

-         průvodce obsahující seznamy hotelů či restaurací, průvodce po městech a průvodce převážně reklamního charakteru

-         katalogy

-         filatelistická alba a katalogy

-         jízdní řády vlaků, autobusů, tramvají, lodí a další podobné publikace

-         omalovánky, slabikáře, vystřihovánky

-         obrázková alba pro děti určená k vystřihování nebo k vytváření sbírek /pexesa/

-         seznamy, které pouze vyjmenovávají názvy, abecední rejstříky osob

-         informační brožury a návody přibalované k přístrojům a zařízením

-         samostatně prodávané obaly /kazety, pouzdra/ sloužící k prezentaci knižního díla

-         jednoduché partitury sloužící k rozšiřování textů a melodií písní, školní notové sešity a osnovy

 

Multimediální nosiče, jejichž součástí je „kniha“

V případech, že některé knihy jsou součástí celku zahrnujícího gramofonové desky, magnetické kazety a disky, filmy, diapozitivy apod., platí zásada, že na každý nosič se aplikuje příslušná sazba DPH /pro knihy 5,5 %, 20,6 % pro desky, kazety atd./.

 

Je kniha „zboží“ jako každé jiné?

Pro svou různorodost a početnost /370.000 disponibilních titulů/ a kvůli svému nezastupitelnému charakteru šiřitele kultury, nemůže být kniha pokládána za pouhé „zboží“. Tento psaný kulturní statek musí být všude dosažitelný co nejširší veřejnosti. Proto je žádoucí, aby byla zachována co nejhustší a nejrozmanitější síť knižních prodejců. Zákon o jednotné ceně knih nemá v podstatě jiný smysl, než podpořit tento cíl v co největší míře.

 

Zákon o jednotné ceně knih nestanovuje výši jejich ceny

Podle 1.článku a prvního odstavce zákona z 10.8.1981 stanovuje cenu každého knižního titulu určeného pro veřejný prodej svobodně každý vydavatel nebo dovozce příslušné knihy, kterou vydal nebo dovezl. Stejně tak stanovuje případné úpravy cenových tarifů a je povinen o tom informovat jak maloprodejce, tak veřejnost. Na jednotlivých úrovních „knižního řetězce“ od výroby až po prodej se nesetkáváme s nějakými mimořádnými ziskovými maržemi. Relativně nízká míra zisku je „daní“ za existenci početné a pestré nakladatelské báze.

Cena knihy je vytvářena přibližně z následujících procentuálních položek /při konečné prodejní ceně zahrnující ve Francii DPH 5,5 %/.

Účastníci knižního řetězce                                          Nižší varianta             Vyšší varianta

Autor /spisovatel, ilustrátor, fotograf,

překladatel atd./                                                                  8 %                       12 %

Výroba                                                                                          5 %                        19 %

Nakladatel /redakční práce, tiskový

servis, PR, reklama v místě prodeje,

inzerce, propagace.../                                                        11 %                       20 % 

Obchodní zástupci, komisionáři ...                                       6 %                       10 %

Distributor /skladování, opatrování,

manipulace, rozvoz, fakturace/                               11 %                       14 %

Knihkupec                                                                         25 %                      38 %

 

 

Proč vznikl zákon o cenách knih?

V roce 1981 vysvětloval ministr kultury Jack Lang poslancům Národního shromáždění cíle zákona takto: „Tato zákonná úprava vychází z odmítnutí názoru, že kniha by měla být považována za běžný obchodní artikl, za zboží jako každé jiné, a z vůle ovlivnit tržní mechanizmy tak, aby akceptovaly výsostně kulturní poslání knihy. To by mělo vylučovat omezený pohled na knihu jako na zdroj okamžitého zisku.“

Zákon o jednotné ceně knih má umožnit:

-         rovnost občanů při získávání knih, které by měly být prodávány celém území státu za stejnou cenu,

-         zachování husté a decentralizované prodejní sítě, zvláště ve vzdálených a hůře přístupných oblastech

-         podporu pluralismu při vytváření a vydávání knižních titulů zvláště pro intelektuálně náročná díla."

Praktiky výprodejů za snížené ceny vedou v dlouhodobém výhledu ke snižování počtu vydávaných titulů, protože každý se snaží nabízet titul s tzv. rychlým obratem populární mezi širokou veřejností /bestselery, průvodce, .../ na úkor originálních děl nebo reedicí, považovaných za „těžké“, které většina nakladatelů řadí mezi tituly s „pomalým obratem“.

V takto orientovaném tržním prostředí mohou přežít pouze knihkupci s velkým obratem. Mohli bychom se brzy stát svědky situace, ke které došlo v Belgii v roce 1984 po zrušení jednotných cen knih a to k poklesu počtu menších knihkupectví na úkor velkoplošných prodejců a to jak specializovaných, tak obchodních domů se širokým sortimentem. Tito prodejci přitom nejsou schopni poskytnout zákaznické služby, které běžně poskytují mnohem menší a skromnější knihkupectví.

V neposlední řadě zbavuje pevná cena zákazníka potřeby porovnávat ceny v jednotlivých prodejnách a dává mu tak větší volnost nakupovat knihy podle skutečného zájmu o žánr či titul, aniž by musel zvažovat ekonomická hlediska.

 

 

 

 

 

 

 

 

Dopady zrušení jednotné ceny knih

 

Snížení cen a aplikace mimořádných slev v obchodech se silným finančním zázemím, uplatňování zaváděcích reklamních cen dobře prodejných výrobků

 

Koncentrace maloobchodního prodeje

Problémy pro knihkupce, kteří kvůli nákladům a sortimentu nemohou podobné praktiky používat

Segmentace distribuce

Rychlý vzrůst  závislosti nakladatelů na prodejcích aplikujících co nejnižší ceny

Úbytek klasických knihkupectví

 

Značný růst tendence k vydávání a prodeji jen dobře prodejných knih

Pokles zlevněných prodejů

Klasická knihkupectví se nedokáží do systému zapojit

Roste konkurenční boj mezi nakladateli o reklamu a o přístup na trh

Vzrůst režijních nákladů v důsledku snížení množství vydávaných titulů

Knihkupci nuceni zvyšovat ceny

Vzrůst nákladů

Růst prodejních cen

Pokles nabízeného sortimentu

Koncentrace nakladatelské základny

Tendence k dalšímu zvyšování cen, které mají vyrovnat nízké ceny praktikované částí obchodní sítě

 

 

 

 

Od cenové konkurence ke konkurenci v kvalitě služeb

Konkurenční prostředí se mění a prodejci musí využívat jiné prostředky než jen cenové slevy. Patří mezi ně poskytované služby, jejich rozsah a kvalita /bibliografické služby, nabízení novinek, šířka sortimentu, propagační akce atd/. Cenovou válku by proto měla nahradit „kvalitativní konkurence“.

 

Ceny knih v některých evropských zemích

Německo - jednotná cena od roku 1888 v podobě smluvní dohody mezi profesními organizacemi.

Rakousko – v srpnu 2000 vystřídal nový zákon o cenách knih do té doby platnou mezioborovou dohodu.

Belgie - ceny knih neupravuje žádné nařízení - v přípravném řízení je ale návrh zákona na jednotnou cenu.

Dánsko - od roku 1837 platí jednotné ceny ve formě mezioborové dohody.

Španělsko - systém jednotných cen zaveden v roce 1974 královským výnosem.

Francie - zákon z 1.srpna 1981 /tzv.Langův zákon/ o jednotných cenách knih je v platnosti od 1.ledna 1982.

Řecko - zákon o jednotných cenách knih platí od roku 1977.

Irsko - mezioborová dohoda o jednotných cenách byla zrušena roku 1989.

Itálie - mezioborové dohody zahrnující i jednotnou cenu byly vypovězeny v roce 1996. Probíhá diskuse o novém zákonu.

Lucembursko - mezioborová dohoda o jednotných cenách knih platí pouze pro lucemburské knihy, netýká se dovážených knih.

Norsko - jednotná cena knih stanovovaná na základě mezioborové dohody.

Nizozemsko - od roku 1923 v platnosti mezioborová dohoda o jednotné ceně knih.

Portugalsko -zákon o jednotné ceně platný od roku 1996.

Velká Británie - mezioborová dohoda upravující režim jednotných cen /tzv. Net Book Agreement - NBA/ byla zrušena v roce 1995.

Švédsko - mezioborová dohoda upravující režim jednotných cen byla zrušena roku 1970.

Švýcarsko - uplatňují se volné ceny knih; dohoda německy mluvících kantonů s Německem byla zakázána v roce 1999.

 

V rámci Evropské unie má z 15 zemí devět systém jednotných cen pro knihy. Pět na základě zákona /Španělsko, Francie, Rakousko, Řecko, Portugalsko/ a čtyři na bázi mezioborových dohod. Mezi šesti zeměmi, které v současnosti nepoužívají systém jednotných cen knih /Belgie, Finsko, Irsko, V.Británie, Itálie a Švédsko/ dvě uvažují o uzákonění jednotných cen /Belgie a Itálie/. Budoucí postoj Dánska je zatím nejasný.

 

Německo

Jednotné ceny existují od roku 1888. Cenu stanovuje nakladatel - platí však fakultativní přístup, není to nakladatelova povinnost. Jedná se o kolektivní smlouvu upravovanou soukromým právem, která propojuje každého knihkupce s 1700 nakladateli sdruženými v celek.

Nerespektování stanovených cen znamená automaticky rozvázání smlouvy. V říjnu 1993 se tři země z německé jazykové oblasti – Německo, Rakousko a německy mluvící švýcarské kantony - dohodly na jednotných cenách knih, vyjádřených v příslušných národních měnách. V očekávání přístupu Rakouska do EU, ke kterému došlo 1.ledna 1995, požádaly příslušné asociace o derogaci znění smlouvy založenou na přímých dohodách mezi nakladateli a knihkupci s podmínkou zachování podobných prodejních cen v Německu a Rakousku /bez DPH/. Ve své odpovědi z července 1994 sdělila Evropská komise, že zmíněné dohody naplňují podmínku o udělování výjimek stanovenou v článku 81 Dohody o Evropských společenstvích. Tato výjimka byla nicméně udělena pouze dočasně kvůli očekávané harmonizaci cen mezi Rakouskem a Německem, ke které mělo dojít do 30.června 1996. V důsledku stížnosti, kterou podaly Libro, největší rakouské sdružení knihkupců, jeden rakouský vydavatel učebnic a Federální komora zaměstnanců a pracujících Rakouska, rozhodla EK přezkoumat své stanovisko.

V konečném stanovisku pak Generální ředitelství pro konkurenci /obdoba našeho Úřadu pro

hospodářskou soutěž/ vyhlásilo, že přeshraniční dohody mezi německými a rakouskými nakladateli a knihkupci nejsou v souladu s předpisy o evropské konkurenci. Evropská komise proto uznala pouze platnost národních dohod. Vědomy si možných důsledků tohoto rozhodnutí pokusily se německé úřady a profesní sdružení předejít možným rizikům obcházení německých národních předpisů např. praktikováním reimportů. Z tohoto důvodu byly do německých právních předpisů o konkurenci zahrnuty některé doplňující doložky. Stejně jako v jiných evropských zemích dochází i v Německu k obcházení národních předpisů s využitím internetu, přes který se prodávají německé knihy z Rakouska.

 

Rakousko

Až do roku 2000 spočíval knižní cenový systém na dohodách mezi nakladateli a knihkupci působícími v celé germanofonní oblasti, tzv. Sammelrevers. Když Rakousko vstoupilo do EU, muselo se i v oblasti hospodářské soutěže přizpůsobit unijním požadavkům a upravit svou legislativu. V roce 1998 zahájila EK proces proti účastníkům dohody „Sammelrevers“ pro porušování těchto předpisů. Rakouští nakladatelé a knihkupci nakonec zrušili svou dohodu k 30.červnu 2000. EK při této příležitosti připomněla, že národní smluvní nebo legislativní systémy nespadají pod pravidla o evropské hospodářské soutěži.

V červnu 2000 schválil rakouský parlament zákon o jednotné ceně. Nakladatelé a dovozci při této příležitosti požadovali, aby systém jednotných cen zahrnoval i všechna německy psaná díla. Zvláštní doložka proto stanovuje, že cena dovezené knihy nesmí být nižší než ceny stanovené nakladatelem pro domácí trh. Tato klauzule je pro účinnost celého systému obzvláště důležitá, protože velká většina knižních děl nabízených v Rakousku je dovážena z Německa. Reimportované rakouské knihy spadají do působnosti zákona o jednotné ceně pokud  se prokáže,že reimport slouží především k obejití rakouského zákona. Stejný zákon současně uvádí, že přeshraniční prodej knih objednaných přes internet nepodléhá tomuto zákonu.

Když rakouský zákon vstoupil v platnost, zahájil obchodní řetězec Libro reklamní kampaň nabízející bestsellery za cenu o 20 % nižší než je cena stanovená nakladatelem. Tato akce vyvolala živý ohlas jak v Rakousku, tak v Německu. Výsledek vzniklého sporu může mít významný dopad na osud jednotných cen knih v obou jmenovaných zemích.

Belgie

Knižní trh v Belgii, zemi kde 4,5 miliónu lidí hovoří francouzsky a 5,5 miliónu vlámsky, má velmi specifickou podobu. Ve Flandrech se 60 % knižních děl dováží z Nizozemska /přitom vlámský trh představuje 25 % edičního obchodního obratu Nizozemska/ a většina vlámských nakladatelství jsou pobočka mateřských nizozemských nakladatelství. Ve frankofonní Belgii pochází 70 % knižní produkce z Francie, což pro francouzské nakladatele představuje 5 až 6 % obchodního obratu. Ve Flandrech je od roku 1929 /datum, kdy vznikla VBVB - mezioborová asociace na podporu vydávání vlámských knih/ knižní obchod regulován systémem vázaných cen závazných pro vlámskou knižní produkci a pro knihy dovážené z Nizozemska. V roce 1949 VBVB a VBBB /Asociace na podporu zájmu nakladatelů/ se dohodly na systému vázaných cen pro celou jazykovou oblast. V roce 1984 se Evropská komise postavila k tomuto systému negativně a od té doby jsou ve Flandrech ceny knih zcela volné. S blížící se perspektivou zavedení eura dochází k rychlému sbližování úrovně cen knih mezi Nizozemskem a Flandrami. Frankofonní Belgie neměla nikdy systém jednotných cen knih. V průběhu devadesátých let bylo předloženo několik návrhů na zavedení tohoto systému, ale žádný z nich neuspěl. V současné době se v Belgii připravuje federální zákon o jednotné ceně knih podle vzoru francouzského zákona s přihlédnutím k místním belgickým specifikům.

 

Dánsko

V Dánsku platí systém jednotných cen knih od roku 1830, založený na dohodě uzavřené mezi Asociací dánských nakladatelů a Asociací dánských knihkupců. Tento systém se do dnešních dnů ale významně „změkčil“. Roku 1988 bylo ustanoveno, že doba aplikace jednotné ceny pro nakladatele se vztahuje na rok vydání knihy plus další jeden rok. Výjimky uděluje Rada pro knižní obchod. Knihkupci, kteří měli do té doby výlučné právo na prodej knih o toto právo přišli, resp. zůstalo jim pouze pro prodej knih, jejichž cena je vyšší než 20 euro a v budoucnu mají ztratit i toto privilegium.

V roce 1999 si dánské úřady pověřené dozorem nad pravidly hospodářské soutěže, které chtěly otevřít knižní trh více konkurenci, si objednaly vypracování rozboru dánského knižního trhu. Za tím účelem byla vytvořena pracovní skupina složená mj. z členů obou výše zmíněných profesních asociací. Jejich zástupci se v prosinci 1999 nakonec dohodli na úplném zrušení systému exkluzivity pro knihkupce. Vyslovily se však pro zachování systému jednotných cen /v čemž je podařila i dvě autorská sdružení/ s ohledem na britské zkušenosti, kde po zrušení NBA - Net Book Agreement /britská mezioborová dohoda/, významně vzrostly ceny knižní produkce. V únoru 2000 navrhla Asociace nakladatelů, aby stanovení jednotné ceny bylo pro nakladatele fakultativní, nikoli povinné. Asociace dánských knihkupců se postavila proti tomuto návrhu s tím, že to povede ke zhroucení systému jednotných cen knih.

V dubnu 2000 dánský úřad pro hospodářskou soutěž vydal výnos omezující povinnost stanovení jednotné ceny pouze na knižní novinky a definitivně zrušil výlučnost knižního prodeje pro knihkupce i pro tituly dražší než 20 euro. Asociace knihkupců se proti tomuto opatření, které mělo vstoupit v platnost 1.ledna 2001, odvolala. Pokud se profesní organizace a Úřad pro hospodářskou soutěž nedohodnou na společném stanovisku, bude se jednat o návrhu nového zákona o jednotné ceně knih.

 

Španělsko

Prodej knih ve Španělsku se řídí systémem jednotných cen knih, specifikovaném v č1ánku 33 zákona o knihách z března 1975 a doplněném královským dekretem z 30.3.1990 č. 484 o cenách knih. V těchto dokumentech se říká, že každý vydavatel nebo dovozce knih je povinen stanovit jednotnou prodejní cenu pro veřejný prodej nebo pro konečného odběratele pro vydanou nebo dovezenou knihu /knižní titul/ nezávisle na tom, kde a jakým způsobem se prodej realizuje. Z tohoto obecně platného pravidla jsou vyčleněny tituly bibliografické, umělecké nebo umělecko-řemeslné, dále staré tisky, vyprodaná vydání, nekatalogované knihy a antikvární knihy. Školní příručky a učebnice sice teoreticky spadají pod zákon o jednotných cenách knih, nicméně královský dekret z července 2000 opravňuje maloprodejce k uplatňování prakticky libovolných slev z jednotných cen stanovených nakladateli, což nesou nakladatelé s velkou nelibostí.

 

Finsko

Od roku 1971 neexistuje ve Finsku systém jednotných cen knih. Ceny jsou zcela volné, protože zákon o hospodářské soutěži zakazuje uplatňovat pevné ceny na jakékoli zboží a služby. Zjevným důsledkem je skutečnost, že od konce 60.let poklesl počet knihkupectví ze 750 na 450 v polovině 90.let, což je i tak relativně vysoká cifra, když se vezme v úvahu počet obyvatel této malé země. Knihkupci přitom „obhospodařují“ asi 50 % finského knižního trhu. Po vstupu země do Evropské unie se finští nakladatelé a knihkupci nevyslovili pro znovuzavedení  jednotné ceny knih.

 

Francie

Zákon o jednotné ceně knih byl vyhlášen 10.srpna 1981. Zavádí pojem jednotné /nebo také pevné/ ceny jednotlivých knižních titulů za které musí knihy prodávat všichni maloprodejci. Tuto cenu stanovuje vydavatel a prodejci na ni mohou uplatnit slevu maximálně do pěti procent. Tento zákon se opírá o daňovou definici knihy /instrukce 1971-3c-14-7l/ podle které se stanovuje zařazení výrobků do snížené sazby DPH /5,5 %/. V současné době se zvažuje úprava textu vzhledem k rozvoji mediálních technologií a výpočetní techniky. Nakladatel musí stanovit cenu každého knižního díla které vydá a chce jej prodávat na francouzském knižním trhu. Na dovážené knihy se vztahuje zákon č.92-546 z 20.června 1992 stanovující, že „jsou jím dotčeni všichni dovozci /.../ dovážející na národní území dokumenty vydané nebo vyrobené mimo toto teritorium“. Pro knihy vydané v zemích Evropské unie platí, že „prodejní cena pro francouzskou veřejnost nemůže být nižší než prodejní cena stanovená nebo doporučená nakladatelem pro tento prodej, nebo než maloobchodní cena stanovená nebo doporučená v zemi vydání, nebo než cena aplikovaná v zemích se svobodnou tvorbou cen, vyjádřená ve francouzských francích /dnes zřejmě v eurech/, nebo než cena uplatňovaná dovozci v zemích vydání knihy včetně rabatu“. Pro knihy vydávané v zemích, které nejsou členy EU, stanovuje prodejní cenu pro veřejnost první dovozce. Jestliže později doveze stejný titul jiný importér,je povinen dodržovat cenu stanovenou prvním dovozcem. Zákon z 10.srpna 1981 ukládá ostatně povinnost vytisknout tuto cenu na obalu knihy.

Podle čl.1 odstavec 4 musí maloobchodníci praktikovat skutečné ceny pohybující se v rozmezí 95 až 100 % ceny stanovené nakladatelem či dovozcem. Toto pravidlo se nevztahuje na sdružení usilující o získání školních učebnic pro své členy. Jedná se zejména o organizace sdružující rodiče žáků nebo žákovské a studentské organizace. Pětiprocentní rabat z jednotné ceny se rovněž nemusí dodržovat při prodejích knih určených pro vlastní účel různým zájmovým sdružením s především výchovným zaměřením, podnikovým radám a knihovnám. Masivní průnik grosistů na trh zahrnující zájmová sdružení postihl negativně značnou část klasických knihkupců, kteří si nemohou dovolit uplatňovat tak velké slevy jako velkoobchodníci. V současné době se uvažuje o snížení hranice povolených slev této oblasti, což je jeden z prioritních požadavků profesních sdružení francouzských nakladatelů a knihkupců.

Knižní kluby se řídí edičním a distribučním systémem určeným pouze pro členy nebo abonenty těchto klubů. Tento systém zahrnuje korespondenční prodeje, zprostředkované prodeje, předplatné nebo prodeje na vyhrazených místech. Knižní kluby mohou po devíti měsících od uvedení prvního vydání na knižní trh praktikovat pro své členy snížené ceny při prodeji tohoto prvního vydání. Pokud se některá fyzická nebo právnická osoba rozhodne prodávat knižní díla aniž by je sama vydávala, a zajišťovat pouze jejich distribuci abonentním, korespondenčním nebo zprostředkovaným prodejem, musí se chovat stejně jako normální prodejce, tzn. respektovat prodejní ceny stanovené nakladatelem nebo dovozcem.

Maloprodejci mohou snížit prodejní ceny pod 95 % jednotné ceny stanovené nakladatelem nebo dovozcem teprve po uplynutí dvou let od vydání, resp. šesti měsíců od poslední dodávky zboží. Po splnění těchto podmínek může prodejce podle článku 5 uvedeného zákona aplikovat větší slevy. Velký důraz klade zákon i na kvalitu služeb poskytovaných nakladatelem a především prodejcem. Například kvalitativní slevy, poskytované knihkupci nakladatelem za nadstandartní služby, musí být vyšší než tzv. množstevní rabaty, tj. slevy poskytované prodejcům v závislosti na množství odebraného zboží.

Po vstupu zákona v platnost trvaly spory o jeho účelnosti několik let, ale dnes již bylo dosaženo konsensu mezi většinou francouzských profesních sdružení. Soudní dvůr Evropských společenství neshledal v roce 1985 tento zákon v rozporu s Římskou dohodou /přispěly k tomu jeho úpravy týkající se režimu dovážených knih/.

Jednotlivé pasáže zákona z 10.srpna 1981 platí ve Francii i na prodej knih prostřednictvím internetu. Národní syndikát vydavatelů inicioval soudní proces proti jedné prodejní společnosti nabízející francouzské knihy ze zahraničí zákazníkům ve Francii se slevou vyšší než 5 %. Výsledek tohoto procesu vyjasní, do jaké míry lze francouzský zákon aplikovat i na tento typ prodejů.

 

Řecko

Ceny knih v Řecku upravuje zákon přijatý koncem roku 1997 podle vzoru podobného francouzského zákona. Tento zákon zavádí pro vydavatele povinnost stanovovat pro svá díla jednotné ceny. Současně zakazuje, pokud je prodejcem třetí strana nebo sám nakladatel, uplatňovat vyšší než 10% rabat. Veškeré dotisky nákladu, bez výslovného souhlasu nakladatele, jsou rovněž zakázány. Je třeba zdůraznit, že tento režim se vztahuje výhradně na knihy vydané nebo na reedice uskutečněné do dvou let po stanovení jednotné ceny. Po uplynutí této doby se mohou aplikovat zcela libovolné ceny. Z tohoto zákona o jednotných cenách knih existují výjimky například pro tituly určené spisovatelům, veřejnému sektoru, zvláště pak kulturním a vědeckým institucím, profesním organizacím z knižního resortu za podmínky, že nebudou sloužit ke komerčním účelům. Mezi tyto výjimky se řadí i CD-ROMy, pokud obsahují pouhý výčet existujících titulů.

 

Irsko

Až do roku 1989 se prodej knih v Irsku řídil tzv. NBA dohodou /Net Book Agreement/. Tento stav byl zpochybněn Evropskou komisí, která se tehdy vyslovila proti transnacionálnímu charakteru dohod, uzavřených s britskými mezioborovými organizacemi. Na základě tohoto rozhodnutí EK předložily irské asociace nakladatelů a knihkupců návrh dohody o jednotných cenách pro irské knihy. Irská vláda však tento návrh zamítla a to především z ekonomických důvodů.

 

Itálie

V průběhu 80.let platily v Itálii mezioborové dohody mezi nakladateli a knihkupci. Italský úřad pro hospodářskou soutěž je však prohlásil za nezákonné, takže v současnosti již neplatí. Prodejci proto mohou na ceny stanovené nebo doporučené nakladateli aplikovat v podstatě libovolné slevy. Velké distribuční řetězce tak dnes nabízejí 20 % slevy na knižní novinky a až 30 % rabaty na ostatní knihy při různých výprodejních akcích. Někteří knihkupci, zvláště ve velkých městech, nabízejí svým zákazníkům rovněž až 20 % slevy. V síti obchodů se sníženými cenami se knihy stažené z normálního prodeje prodávají dokonce s až 50 % slevou. Na internetu se můžeme setkat s rabaty od 10 do 15%, ale obecně zde můžeme nalézt pouze několik málo titulů a to ještě po omezený časový úsek. Velká nakladatelství pořádají reklamní akce v knihkupectvích, při kterých nabízejí vybrané kolekce knih s 20 % slevou. Tyto akce se konají většinou na počátku roku, v lednu a únoru. Na nové školní učebnice se obecně slevy neaplikují, i když nedávno některé velké společnosti prodávaly zlevněné učebnice zákazníkům, kteří si zakoupili celou sadu učebnic potřebných pro školní rok. Kromě toho na trhu s použitými školními učebnicemi nabízejí někteří prodejci slevy 40 až 60 % v závislosti na zachovalosti knihy. Asociace knihkupců spolu s Asociací nakladatelů se snažily prosadit zavedení zákona o jednotných cenách knih, který by mj. omezoval výši možných slev na 10 %. V roce 1998 Národní komise pro knihy, především pod tlakem knihkupců, připravila návrh zákona, který měl být přijat vládou Romana Prodiho. V důsledku změn na italské politické scéně k tomu však již nedošlo.

V červenci 2000 tehdejší ministryně kultury G. Melandriová oficiálně podpořila myšlenku zavedení zákona o jednotné ceně knih a navrhla vypracování jeho nového znění. V současně projednávaném návrhu je maximální výše rabatu stanovena na 10 %. Zákon by měl obsahovat i pasáž na podporu knihkupců, které ministryně označuje za „páteř“ knižní kultury.

 

 

Lucembursko

Na knihy vydávané v Lucembursku se vztahuje výjimka z obecně platného zákona zakazujícího stanovování pevných cen. Nakladatelé určují jednotné ceny na základě dohody s knihkupci. Maloprodejci nemusí nicméně ceny stanovené nakladateli respektovat, zvláště v případech tzv. množstevních rabatů při velkých objednávkách. „Dumpingové“ praktiky jsou však zakázané. Velká část knih prodávaných v Lucembursku pochází z dovozu a na ty se místní předpisy nevztahují. Dohoda se Státním úřadem pro kontrolu cen umožňuje knihkupcům používat zvláštní směnný kurz pro financování dopravy, případně pro hrazení celních poplatků. Tento kurz je zhruba o 10 % výhodnější než normální platný kurz. V současné době panují v zemi obavy z důsledků plánovaného otevření diskontních velkoobchodů. Z tohoto důvodu pracují asociace knihkupců a nakladatelů na návrhu podobného zákona, jaký se připravuje v Belgii, s přihlédnutím ke specifické situaci v Lucemburském velkovévodství.

 

Norsko

Norsko používá jednotné ceny knih stanovované na bázi dohody mezi nakladateli a knihkupci. Tato dohoda má „posvěcení“ jak příslušného úřadu pro hospodářskou soutěž, tak norského ministerstva práce. Zmíněné oprávnění však končí v roce 2004. Norské ministerstvo kultury proto požádalo Norskou radu pro kulturní záležitosti o zvážení případného uzákonění jednotných cen knih v Norsku. Není bez zajímavosti, že knihy v této zemi jsou zatíženy nulovou DPH.

 

Nizozemsko

Od roku 1923 je obchodování s knihami v Nizozemsku založeno na systému jednotných cen stanovovaných formou kolektivní dohody mezi nakladateli, knihkupci, velkoobchodem a knižními kluby. V roce 1967 získala tato dohoda výjimku ze zákona z roku 1956 o ekonomické soutěži, který zakazuje navazování vertikálních kolektivních vztahů při stanovování cen. Tato výjimka byla potvrzena v roce 1985 a potom znovu v březnu 1997. Její platnost končí v roce 2005, kdy mají ministerstva kultury a hospodářství znovu zvážit oprávněnost této výjimky. Všichni, kdo se nějakým způsobem podílejí na vytváření a fungování knižního trhu,musí mít souhlas „Královské knižní komory“ a musí podepsat souhlas s pravidly tzv. Handelsverker. Do systému jsou začleněna i vzdělávací a výchovná díla, přičemž školy mohou získat slevu 5%. Když se realizuje prodej více než 30 kusů od stejného titulu najednou, má prodejce možnost udělit až 10 % slevu.

Až do roku 1984 obsahovala výše zmíněná dohoda i konvenci s VBVB /viz. situace v Belgii/ rozšiřující povinnost respektovat jednotné ceny knih na celou  společnou jazykovou oblast zahrnující kromě Nizozemska i belgické Flandry. V roce 1984 Nejvyšší soudní dvůr Evropských společenství rozhodl, že tato přeshraniční dohoda je neslučitelná s evropským právním systémem. Konstatoval, že i když může specifický charakter knihy jako předmětu obchodování zdánlivě opravňovat k používání zvláštních cenových a distribučních postupů a podmínek, národní asociace nakladatelů a knihkupců nemohou rozšiřovat svou reglementaci na intrakomunitární směnu zboží a služeb. V roce 1998 pohrozila EK novou žalobou na text nizozemské dohody o cenách knih, zvláště v pasáži, týkající se dovozů. Vzhledem k tomu, že nizozemská strana sama příslušné články z dohody vypustila, k procesu nedošlo.

 

Portugalsko

Zákonný výnos č.176/96 z 21.9.1996 uzákonil v Portugalsku systém jednotných cen knih. V jeho preambuli se mj. říká, že „se jedná o významný prostředek ke korigování zjevných dysfunkcí knižního trhu, schopný vytvořit v reálném čase podmínky k oživení celého sektoru.“ Dokument vychází z analogického francouzského zákona, ze kterého přejímá i některé celé formulace, text jako celek je však pružnější v prováděcí oblasti. Omezuje například aplikaci jednotných cen na dobu 18 měsíců od vydání díla ať už se jedná o novinky, nová vydání či dotisky a umožňuje maximálně 10% slevy při veřejném prodeji. Povolené slevy však mohou dosáhnout až 20 % v následujících případech:

-         nákupy pro veřejné a školní knihovny a sociální organizace

-         akce na podporu prodejů knih portugalských autorů v zahraničí

-         propagační knižní a čtenářské akce /knižní veletrhy a výstavy, salony, kulturní události/ s omezeným časovým rozsahem /nejvýše 25 dní v jednom roce pro danou akci/ - čl.14.

Na školní učebnice a cvičebnice pro 1. a 2. stupeň, se jednotné ceny neaplikují /čl.15/.

Za zmínku stojí, že byla vytvořena zvláštní komise složená ze zástupců profesních knižních sdružení, spotřebitelských institucí a.ministerstva kultury, která je pověřena sledovat a vyhodnocovat působení zákona /čl.17/. Navíc čl.22 předpokládá revizi zákonného dekretu dva roky po jeho vstupu v platnost. Průběžné diskuse mohou vyústit v případné úpravy textu /doba působnosti, úroveň povolených slev, zvláštní režim pro školní učebnice atd./ nesmí však zpochybnit samotný princip existence jednotných cen knih.

 

Velká Británie

Obchodování s knihami se ve V.Británii řídilo od roku 1900 různými verzemi původní mezioborové dohody NBA /Net Book Agreement/. V září 1995 byla tato dohoda pozastavena správcem pověřeným její aplikací, nakladatelskou organizací Publishers assotiation. Tento krok motivovaný odstoupením od dohody dvou největších nakladatelských seskupení /Herper Collins a Random House/ a velkého knihkupeckého řetězce /WH Smith/ byl důsledkem soustředěného náporu negativních jevů z konce 80. let: v prvé řadě to byly útoky vedené proti dohodě knihkupeckými řetězci Pentos a Waterstones, ale také zákaz vydaný EK týkající se přeshraničních aspektů dohody NBA /jednalo se především o kontakty s Irskem/. K tomu se přidala stagnace knižního trhu na počátku 90. let a konečně i znechucení části členů nakladatelských organizací, motivované značnými finančními náklady spojenými s obranou dohody před evropskými institucemi i před domácím Úřadem pro hospodářskou soutěž /Office of fair trading/. Ten na žádost vlády zahájil v roce 1994 nové přezkoumávání textu dohody a její zákonnosti.

Zrušení do té doby existujícího systému prodeje knih přispělo k rychlému nástupu velkých distribučních společností a zjevně mělo negativní dopad na síť nezávislých knihkupectví. Koncentrace velké většiny prodejů na malou skupinu subjektů vyvolala značný tlak na cenové rozpětí, který se postupně přenesl na všechny segmenty knižního trhu. Podle studie provedené na Cranfield School of Management vzrostla průměrná prodejní cena knižních děl ve V. Británii mezi roky 1995 a prvním čtvrtletím 1999 o 16%. Ve stejném období se průměrný cenový index ostatního maloobchodního zboží zvedl jen o 9%.

 

Švédsko

Systém jednotných cen knih byl v této zemi zrušen v roce 1970 a v současné době neprobíhají žádná jednání o jeho případném znovuzavedení. Švédský nakladatelský sektor je soustředěn do pěti velkých skupin. Prodeji knih dominují dvě sdružení - jedno tvoří nezávislí knihkupci, druhé má družstevní charakter. Obě tyto organizace vlastní celkem 130 knihkupectví a ovládají 70 % švédského knižního trhu /v r.1997/. Několik let po zrušení jednotných cen knih a jejich liberalizaci se ve Švédsku rozvinul systém na podporu nakladatelské činnosti, který je ve srovnání s podobnými systémy v ostatních zemích EU na velmi vysoké úrovni. Knižní sektor příznivě ovlivňuje i značná nákupní kapacita husté sítě veřejných knihoven, které představují jeden ze základních pilířů švédského kulturního života a slouží jako hlavní zdroj knih pro čtenáře. Veřejné a školní knihovny přitom od roku 1997 využívají nové rozsáhlé formy pomoci, které jim mj. umožňují významné nákupy knih.

 

Švýcarsko

Švýcarský knižní trh resp. švýcarská cenová knižní politika je ovlivněna faktem, že Švýcarsko je v této oblasti převážně dovozní zemí, rozčleněnou navíc do tří jazykových oblastí: německé, francouzské a italské. Ve francouzské a italské jazykové zóně /v tzv. francouzském Švýcarsku a v Tessinu/, platí dnes cenová deregulace. Cenu knihy si v případě domácí produkce stanovuje lokální nakladatel, ceny knih dovážených z Francie či Itálie určují distributoři podle přepočítávacích sazebníků, které jsou o 15 až 30% vyšší než platný bankovní kurs. Od roku 1991 je tedy stanovování cen importovaných knih závislé na libovůli několika velkých distributorů, používajících různé sazebníky. Před tímto datem byla jednotná cena knihy odvozena z jednoho sazebníku, vybraného mezioborovou dohodou členů Společnosti knihkupců a nakladatelů francouzského Švýcarska SLESR/ závaznou jen pro její členy.

Francouzské dovozy představují asi 70 - 80% knižního trhu ve francouzském Švýcarsku. V současné době místní profesní uskupení prosazují zavedení jednotné ceny knih v celém Švýcarsku.

V německém Švýcarsku platila dlouho „vertikální“ dohoda mezi nakladateli s knihkupci o jednotné ceně knih /tzv. Sammelrevers/. Její působnost zahrnovala německy mluvící oblasti, tj. Německo, Rakousko a německé Švýcarsko. Švýcarská Komise pro hospodářskou soutěž ji však 7.9.1999 prohlásila za nezákonnou. Asociace knihkupců, nakladatelů a tiskařů německého Švýcarska podala proti tomuto rozhodnutí komise odvolání, jehož výsledek není zatím /v roce 2000/ znám.

Rada Švýcarské konfederace si v lednu 2000 vyžádala od Federálního úřadu pro kulturu a od Státního sekretariátu pro ekonomiku zprávu o systému jednotných cen knih ve vztahu ke kulturní politice a k trhu práce. Zpráva má zahrnovat i postavení švýcarského knižního trhu v rámci mezinárodního knižního trhu. Nedávné proniknutí distribučního řetězce FNAC do Švýcarska vyvolává v kruzích spojených s vydáváním a prodejem knih nejistotu ohledně budoucí cenové politiky praktikované tímto distribučním mamutem ve Švýcarsku.

 

Sazby DPH v některých evropských zemích

 

Země

DPH na knihy v %

Normální sazba DPH v %

Belgie

6

21

Dánsko

25

25

Finsko

8

22

Francie

5,5

19,6

Irsko

0

21

Itálie

4

20

Lucembursko

3

15

Německo

7

16

Nizozemsko

6

17,5

Norsko

0

23

Portugalsko

5

11

Rakousko

10

20

Řecko

4

18

Španělsko

4

16

Švédsko

25

25

Švýcarsko

2,3

7,5

Velká Británie

0

17,5

 

Itálie uzákonila pevné ceny knih

 

Po schůzce zástupců Italského knihkupeckého sdružení s ministerským předsedou Silviem Berlusconim dne 20. 12. 2004 bylo oznámeno, že zákon o systému pevných cen knih, jehož platnost se poslední tři roky prodlužovala a jehož účinnost se v Itálii experimentálně ověřovala, se stává od 1. 1. 2005 zákonem oficiálním a trvale platným. Podle této legislativní normy musí vydavatelé knih i jejich dovozci povinně označit na obálce cenu knihy včetně DPH. Při prodeji zákazníkům zákon  toleruje maximální slevy ve výši 15 %. Platnost zákona omezuje několik výjimek. Nevztahuje se na knihy prodávané v antikvariátech, objednávané a prodávané prostřednictvím internetových knihkupectví, knihy dodávané knihovnám apod. Cena knih určených pro charitativní a některé speciální účely nesmí klesnout pod 80 % doporučené prodejní ceny.  Odborná veřejnost v Itálii očekává další diskuse k modifikacím ustanovení tohoto zákona. 

                                                                                                                                –JaC–  

 

 

 

Aktuality ze zemí EU

 

NORSKO: Dohoda o systému pevných cen knih

 

Během léta proběhla odborným tiskem zpráva o krachu jednání při prosazování systému pevných cen knih v Norsku. Vinu na tom údajně měla především neústupnost firem, které v zemi provozovaly knižní kluby. Podle nejnovějšího sdělení Norského knihkupeckého sdružení (NKS) dospěla nakonec jednání komisí NKS a Sdružení norských nakladatelů (SNN) k dohodě v hlavních bodech při uplatňování systému pevných cen knih. Podle tiskového prohlášení, vydaného NKS, hlavním cílem dohody je „zabezpečit dostupnost širokého výběru kvalitní norské literatury po celé zemi“.   Šéf SNN Bjorn Smith-Simonsen  k tomu dodal: „Naše malá jazyková oblast má takový výběr knih, které nám mohou velké národy závidět. Naše nová dohoda o spolupráci v knižním oboru bude stále základním kamenem naší politiky pro podporu norské literatury.“

 

Hlavními body dohody, které byly potvrzeny valnými hromadami obou profesních sdružení,  spočívají v následujících skutečnostech:

                                                                                                                        –JaC–   

 

 

 

SLOVINSKO: Některé okolnosti uplatňování systému pevných cen knih

 

Letos slovinským parlamentem přijatý zákon o systému pevných cen knih ukončil tříletou živou diskusi zdejších nakladatelů a knihkupců, zda danou úpravu přijmout či nikoli, i když první regulace knižního trhu ve Slovinsku platily již od roku 1991 krátce po vyhlášení samostatnosti země. Na návrhu této legislativní úpravy se za podpory ministerstva kultury podílela tři významná slovinská nakladatelství, která jsou zároveň členy Slovinského sdružení nakladatelů a zastupují je ve zdejší obchodní komoře. Konzultace jim poskytoval především Burzovní spolek německého knižního obchodu, resp. jeho knihkupecká sekce.

 

Na knižním trhu se upřednostňují komerční hlediska před kulturními. Ale na slovinském knižním trhu, kde už se náklad knihy v počtu 2000 výtisků považuje za úspěch a potenciální zisk je velmi omezený, patří k motivaci řady knihkupců a nakladatelů také kulturní aspekty. Nově přijatá pravidla mají za cíl také pomoc při propagaci obchodů s knihami. Vztahují se na všechny způsoby prodeje knih včetně supermarketů, knižních klubů, online knihkupectví, teleprodeje a přímých prodejů i dodávek knih školám a knihovnám.

 

Nakladatelé mají za povinnost vytisknout cenu knihy na každém jejím exempláři. Při prodeji se má tato cena dodržovat po dobu 12 měsíců s možností snížit cenu ve stanoveném období maximálně o 5% jako určitý ústupek obchodním záměrům jednotlivých firem. Ve Slovinsku se však na volném trhu prodá pouze 25% knižní produkce. Poměr mezi vypůjčenými knihami v knihovně a prodanými v knihkupectvích je přibližně 9:3 na osobu za rok. Průměrná cena knihy zde činí asi 25 EURO. Je tak dosti vysoká a podstatně limituje množství potenciálních kupců. Slovinská vláda rozhodla v roce 1999 o redukci DPH na knihy, která je ve výši 8,5 %. Představitelé knižního oboru i slovinské průmyslové kruhy doufají, že nově zavedená pravidla systému pevných cen knih povedou k nárůstu prodejů v knihkupectvích, přispějí k různorodosti titulové nabídky a také ke snížení průměrné ceny knih.

                                                                                                                                        –JaC–