Svaz českých knihkupců a nakladatelů
Komentář k prioritám:
K bodu 1.
Knižní obor je jediným odvětvím kultury, které do státního rozpočtu více přispívá, než z něj bere. Na DPH, firemních daní a odvodech za zaměstnance dáváme do státního rozpočtu více než 1 miliardu Kč, přičemž veškeré granty na podporu vydávání knih, knižních periodik a na podporu českých autorů nepřesáhnou 80 milionů korun.
Proto naší jednoznačnou a první prioritou je přispívat do státního rozpočtu méně. To znamená snížit zátěž našeho oboru, který je přitom pro společnost tak významný, zvláště pak vzhledem k tomu, že jsme malá jazyková oblast. Jediným a zároveň jednoduchým nástrojem, jak toho dosáhnout, je významné snížení DPH na tištěné knihy, a to na 5%, anebo knihy od DPH zcela osvobodit. Stejnou sazbu DPH by pak měly mít i e-knihy. Dosavadní praxe neprokázala žádné daňové úniky v souvislosti s nižší sazbou DPH na knihy.
K bodu 2.
Kniha je zboží dlouhodobého charakteru. Navíc by bylo nepřiměřeně nákladné vytisknout ji v malých sériích. Aby knihy byly cenově konkurenceschopné, musí se vydávat ve větších sériích. Počítá se pak s prodejem i v časovém horizontu 5 – 10 let. Podvojné účetnictví však po celou tuto dobu neumožňuje neprodané zboží a náklady na jeho pořízení uplatnit v nákladech. Speciálně nakladatele oproti všem jiným odvětvím tak zásoby nadměrně zatěžují a virtuální zisky, které nakladatelé tvoří, jim odčerpávají nezanedbatelné prostředky. Budeme proto požadovat vytvoření možnosti odepsat celý náklad knihy co nejrychleji. To nakladatelům umožní držet knihy déle v prodeji i na skladě.
K bodu 3.
Knižní trh je oproti všem jiným odvětvím zcela specificky ovlivněn tím, že existuje hustá síť veřejných knihoven (u nás nejhustší na světě), kde lze kteroukoliv knihu bezplatně půjčit. Je tím vyjádřen velký význam knih a čtenářství pro společnost. Zároveň to však negativně ovlivňuje trh s knihami a příjmy nakladatelů i autorů. Podle odborné studie, kterou si nechal Svaz vypracovat, činí ztráta prodejců knih celkem cca 800 milionů Kč, přičemž pouze asi polovina této ztráty je kompenzována nákupy knihoven. K nápravě tohoto stavu má sloužit autorský zákon, přesněji náhradní odměny jím určené. V současnosti však nakladatel nedostává žádnou náhradní odměnu za výpůjčku, a autor dostává zanedbatelných 0,50 Kč. Navíc největší knihovny jsou ze systému náhradních odměn vyňaty, což jde proti podstatě zákona. Budeme usilovat o novelizaci autorského zákona, která by alespoň částečně napravila tento stav. Zdůrazňujeme zároveň, že se nejedná o dodatečnou zátěž pro knihovny: náhradní odměny platí stát ze státního rozpočtu.
K bodu 4.
Zejména trh s odbornými knihami a učebnicemi je devastován nelegálním kopírováním. Zkušenost s českými soudy a jejich praxí v tomto oboru nedává držitelům autorských práv žádnou šanci domoci se efektivně a v reálném čase svých práv. Vedle nutné osvěty, do které chceme a musíme zapojit i stát a státní instituce včetně škol, se chceme zaměřit na eliminaci negativního vlivu úložišť. Pokud na evropské úrovni projde nedávno schválená zákonná novela posilující postavení držitelů autorských práv na internetu, budeme usilovat o to, aby byla co nejrychleji zapracována do české legislativy.
K bodu 5.
Vedle ekonomických a legislativních podmínek nastavených pro vydávání knih je neméně důležité celkové společenské klima. Chceme nadále aktivně podporovat čtenářství, a to jak dětí, tak zejména mládeže, ale i dospělých. Budeme nadále pořádat čtenářské a osvětové kampaně a zvyšovat povědomí veřejnosti o našem oboru.
K bodu 6.
Nejohroženějším článkem na knižním trhu jsou kamenná knihkupectví, která čelí tlaku slevových e-shopů i zvyšujících se nájmů a mezd. Přitom kamenné knihkupectví může dobře fungovat jedině na místě s velkým průtokem lidí, protože kniha je relativně levné zboží, kterého je třeba prodat velké množství. Zachování pestré sítě knihkupectví je jednou z našich hlavních priorit. Jak ukazují příklady ze zahraničí, e-shopy je nemohou v plné šíři nahradit. Navíc knihkupectví vytváří v místních podmínkách prostor pro kulturu a zvyšuje tak kvalitu života. Chceme proto hledat legislativní cesty k eliminaci nadměrných slev na e-shopech, které knižní trh devastují. Nechceme spotřebitelům zdražit knihy, chceme jim poskytnout skvělé služby a hlavně širokou a pestrou nabídku knih. O podpoře kamenných knihkupectví budeme jednat i na úrovni krajů a měst a zvážíme možnost vytvořit fond, ze kterého by bylo možné menší nezávislá knihkupectví podpořit.
K bodu 7.
Knihy jsou mimo jiné také důležitým prostředníkem vědeckých poznatků a mají nezastupitelnou roli v celé řadě oborů. Za současných podmínek je však jejich vznik nerentabilní, a to především pro samotné autory. Přes trvalý nárůst prostředků na vědu a výzkum nejde žádná část z těchto peněz na podporu vydávání odborné literatury komerčními subjekty, což je třeba změnit. Další formou podpory může být garantovaný nákup knihovnami. V neposlední řadě pak férový přístup škol k používání duševního vlastnictví.
K bodu 8.
Přestože přímá podpora vydávání knih formou grantů Ministerstva kultury v posledních letech významně vzrostla, stále je zde prostor k růstu, a to zejména také vzhledem k celkově zanedbatelnému vlivu na státní rozpočet při velkém pozitivním efektu na knižní kulturu. Významnou kvalitativní změnu přinese už navýšení v řádu desítek milionů Kč.
K bodu 9.
Aby mohl Svaz do budoucna plnit svou funkci a být respektovanou a vlivnou profesní organizací, musí se sám profesionalizovat. A hledat zdroje pro svou činnost. Vedle příspěvků samotných členů a výnosu společnosti Svět knihy by to do budoucna mohl být také příjem z provozování veřejně obchodovatelné knižní poukázky, která by zároveň pomohla naplnit úkoly představenstva z bodů 5. a 6. Už nyní představenstvo naráží na strop svých možností při práci v režimu dobrovolnosti. Profesionalizace Svazu (nikoliv představenstva) v horizontu příštích 3 let je proto nutná.