Černí psi

Zatímco Nevinný (1990) reflektuje bolestnou zkušenost z rozděleného Berlína, kniha Černí psi (1992) se na půdorysu rozpadlého vztahu mladých manželů, kteří v mládí krátce zahořeli pro komunistickou myšlenku, zabývá tématy hlubšími a její existenciální rozměr výrazně přesahuje prvoplánovou kritiku společenských utopií. Na nevšední zážitek, jenž se mladému páru přihodí během nekonvenční svatební cesty po francouzském venkově, zareagují oba po svém a jejich láska toto bytostně odlišné vnímání světa neunese. Spisovatel se nestaví ani na jednu stranu sporu. Neposmívá se Bernardovi, z něhož – umíme si představit – by se o pár set kilometrů dál na východ stal jistě úspěšný „osmašedesátník“, ale ani náboženskému vytržení hlavní hrdinky. McEwan nesoudí ideály, ale varuje před zaslepeností jakéhokoli druhu.