Kolektivní monografie věnovaná otázce „nepřeložitelnosti“ v překládání z/do češtiny. Autoři publikace vycházejí z předpokladu, že jazyk je neodmyslitelně spjat s kulturou, dějinami a způsobem uvažování lidí, kteří jej užívali a užívají a míra znalosti jazyka je závislá na míře znalostí dějin a myšlení uživatelů daného jazyka. „Slepé skvrny“ v překladech tak nedokáže odstranit žádný sebeobsáhlejší slovník, neboť žádný takový, který by dokázal kondenzovat kompletní lidskou zkušenost, není realizovatelný ani myslitelný. Autoři publikace si ve svých textech kladou otázky: jak v cílovém jazyce odstínit diference ve výchozím jazyce, které cílový jazyk „nezná“; jak převést historickou zkušenost, která se promítla do jazykového vyjádření, je-li zcela odlišná od zkušeností uživatelů cílového jazyka; jak se vypořádat s ustálenými formulacemi či narážkami, které se váží k už dávno zapomenutým filmům, výrokům politiků či nejrůznějším kuriózním dějinným událostem, které výchozí jazyk uchoval; jak například překládat promluvy, které jsou spjaty se specifickými místními zvyky, způsobem života či krajinou; jak „zviditelnit“ v cílovém jazyce místa, která tento jazyk nedokáže „uvidět“.
| ISBN: | 978-80-244-6713-9 |
|---|
| EAN: | 9788024467139 |
|---|
| Počet stran |
286 stran |
| Datum vydání |
2026 |
| Pořadí vydání |
1 |
| Jazyk |
český |
| Vazba |
E-kniha |
| Editor: |
Jiří Hrabal |
| Editor: |
Natálie Trojková |
| Nakladatelství |
Univerzita Palackého v Olomouci |
| Tématická skupina |
2 - Společenské vědy; osvěta |
Svaz českých knihkupců a nakladatelů
