České zpěvohry 18. století

Skladatelé Čech a Moravy 18. století na domácí půdě se věnovali převážně chrámové hudbě. Nekomponovali opery jako jejich krajané v emigraci; jejich tvorba náleží zpěvohře. Prvním významným střediskem zpěvoher je na sklonku 1. poloviny 18. století premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce, v němž se pěstovaly tzv. hanácké opery. Námětově jsou vážné, čerpají ze společenských událostí a válek. Ve 2. polovině 18. století se v nich objevují humorné látky. V Čechách jsou významné zpěvohry z doby selského povstání. Také tady se zpěvohra obrací k žertovným námětům. Pro hanácké opery je příznačný text rádoby v hanáckém dialektu. Hudebně je českým zpěvohrám společná struktura secco recitativ, arie (=strofická píseň) a závěrečný chorus (=společný zpěv zúčastněných osob v podobě homofonního sboru)