Antonio Caputi: Sonate á Traversiero Solo, e Basso (in D ed in G)

Edice flétnových sonát Antonia Caputiho je prvním počinem nové ediční řady Moravského zemského muzea, která si klade za cíl vydávat kritické edice a tematické katalogy hudebnin a hudebních sbírek uložených v oddělení dějin hudby. V intencích zakladatele oddělení Vladimíra Helferta tak chceme přispět ke zpřístupňování sbírek, jež odráží hudební dějiny Moravy a jako celek patří k nejvýznamnějším hudebním archivům v České republice. Sonáty pro traversiero solo e basso, signatury CZ-Bm A-42 a Cz-Bm A-43 jsou součástí tzv. magnisovské či strážnické hudební sbírky, která se v Moravském zemském muzeu stala impulsem k založení samostatného hudebně historického oddělení. Prostřednictvím archiváře a knihovníka strážnického zámku Leopolda Noppa ji roku 1919 muzeu daroval hrabě Antonín František Magnis. Rod Magni, původem z Itálie, ani jeho hudební kultura, nejsou u nás u nás příliš známy. V českých zemích jej můžeme sledovat od druhé poloviny 16. století. Strážnické panství koupil roku 1628 císařský důstojník, později hrabě František Magnis (1598-1652) a Magnisové jej potom drželi s malými přestávkami přes 300 let. Roku 1748 se rod rozšířil o pruskou větev sňatkem Františka Jana Magnise s Marií, hraběnkou z Götzenu. Když potom jejich vnuk František Antonín Magnis zemřel v roce 1848 bez potomků, přešlo strážnické panství na prusko-slezskou linii rodu s hlavním sídlem v Eckersdorfu (dnešní Boźkow – Polsko) a Strážnice se jim postupně stávala místem příležitostného pobytu. Posledním významným držitelem strážnického panství byl Antonín František Magnis (1862-1944).