Brokoviny

Není nic neobvyklého, když si člověk v seniorském věku pořídí psa, aby měl stále po svém boku věrného přítele. V případě autora Brokovin to však byla událost překvapivá nejen pro jeho okolí, ale především pro něho samotného. Půl století života považoval potomky vlka spíše za své nepřátele. Po nepříjemném zážitku z dětství sice nešlo přímo o fobii, ale považoval psy za tvory neužitečné a nepříjemné vzhledem k jeho sportovním aktivitám. Když se podivným řízením osudu dostal pes k němu do rodiny v pražském bytě, začal se odvíjet řetěz postupné přeměny v člověka pejskaře. Vzájemný vztah se psem došel nakonec tak daleko, že se spolu začali věnovat psím sportům. Povoláním novinář Jaroslav Beran popisuje svou „psí etapu života“ se sobě vlastním humorem.