Gravitace avantgardImaginace a řeč avantgard v českých literárních textech první poloviny dvacátého století

V souboru studií Gravitace avantgard se autor zaměřil na způsoby adaptace myšlenek původců avantgardy v tuzemském prostředí. V jednotlivých kapitolách se proto postupně zabývá dílem Marcela Duchampa, expresionismem a jeho pojetím v rámci Literární skupiny, Teigeho interpretací dadaismu, poetistickou prózou, tvorbou Milady Součkové a Zdeňka Rykla, ale i Bohuslava Brouka, Vladimíra Raffela nebo Jindřicha Chalupeckého. Původnost Papouškova přístupu spočívá nejen v tom, že se mnohdy věnuje dosud opomíjeným projevům české avantgardy, ale také v tom, že se ve svých analýzách pokouší revidovat a relativizovat převládající pojetí avantgardního umění, tak jak je reprezentují například teoretické stati Karla Teigeho.