Svaz českých knihkupců a nakladatelů
Román zkušeného autora má atraktivní "chytlavé" téma - posmrtný život.
Příběh je velmi srozumitelný. Mladý český vědec Adam Soyka, evoluční biolog a botanik, jako jediný pasažér přežije leteckou katastrofu v Peru a během léčení ho navštíví bývalý spolužák z devítiletky. Získá ho pro roli ve světě posmrtného života. Obsah je poněkud jiný než v obvyklých knížkách tohoto druhu. Nemá nic společného s ezoterikou. Vůbec neřeší problém, zda posmrtný život existuje či nikoliv a proč. Text rozhodně nesklouzává do tradičních modelů těchto příběhů ve fantazijním duchu, v němž se pohybují duchovní postavy s křídly, oděné v bílých kostýmech a naplňující biblické příběhy. Posmrtný život je v v tomto pojetí jako realita, je prezentován jako zcela realistická součást pokračování pozemského života, v němž rozhodují fyzikální zákony a jasná pravidla přírody, logiky a etiky, nikoliv nějaké duchovní vůle a víry. Pozemský život nekončí fyzickou smrtí jako zmáčknutím vypínače s přívodem elektrického proudu u lustru či lampy.
Posmrtný život je výtečně organizovanou společností s manažerskými, vědeckými a etickými pravidly, jejímž mentorem je řecký filozof, aristokrat, učitel, myslitel a matematik Platón, vlastním jménem Aristoklés. Řídí svou úžasnou firmu nikoliv z nějaké jeskyně či aristokratického palácev Athénách, nýbrž z padesátipatrového mrakodrapu v Denveru na California Street, který se jmenuje Platon Institute. Jinými slovy - posmrtný život není žádný "božský úřad" na oblacích. Ale perfektně řízená instituce s obrovským potenciálem špičkových odborníků, proti níž je NASA se Silicon Valey ušmudlanou dílničkou na provinčním předměstí.
Platón, asi největší myslitel světových dějin v oboru společenských reforem a politických systémů, autor myšlenky, že státům by měli vládnout nikoliv volení zástupci jako v demokracii, ale mudrcové a největší mozky, byl jejich největším znalcem. Zřejmě byl i největším kritikem demokracie jako nedokonalého systému, jehož vývoj vždy skončí tragédií velké populace. Mladého vědce s jeho velkým vzděláním, syntetickým myšlením, morálními vlastnostmi a vysokou inteligencí si vybral k uskutečnění velkého snu. Prozradil mu, kde najde Atlantidu podle egyptských knih svého prastrýce Solóna, poskytl mu neomezené prostředky, techniku a mozky k průzkumu staré civilizace a k postavení nové Atlantidy na původním místě jako ideálního státu pro vyspělou lidskou komunitu. Pro tzv. krásnou literaturu je taková trilogie velkou výzvou.
Příběh je velmi srozumitelný. Mladý český vědec Adam Soyka, evoluční biolog a botanik, jako jediný pasažér přežije leteckou katastrofu v Peru a během léčení ho navštíví bývalý spolužák z devítiletky. Získá ho pro roli ve světě posmrtného života. Obsah je poněkud jiný než v obvyklých knížkách tohoto druhu. Nemá nic společného s ezoterikou. Vůbec neřeší problém, zda posmrtný život existuje či nikoliv a proč. Text rozhodně nesklouzává do tradičních modelů těchto příběhů ve fantazijním duchu, v němž se pohybují duchovní postavy s křídly, oděné v bílých kostýmech a naplňující biblické příběhy. Posmrtný život je v v tomto pojetí jako realita, je prezentován jako zcela realistická součást pokračování pozemského života, v němž rozhodují fyzikální zákony a jasná pravidla přírody, logiky a etiky, nikoliv nějaké duchovní vůle a víry. Pozemský život nekončí fyzickou smrtí jako zmáčknutím vypínače s přívodem elektrického proudu u lustru či lampy.
Posmrtný život je výtečně organizovanou společností s manažerskými, vědeckými a etickými pravidly, jejímž mentorem je řecký filozof, aristokrat, učitel, myslitel a matematik Platón, vlastním jménem Aristoklés. Řídí svou úžasnou firmu nikoliv z nějaké jeskyně či aristokratického palácev Athénách, nýbrž z padesátipatrového mrakodrapu v Denveru na California Street, který se jmenuje Platon Institute. Jinými slovy - posmrtný život není žádný "božský úřad" na oblacích. Ale perfektně řízená instituce s obrovským potenciálem špičkových odborníků, proti níž je NASA se Silicon Valey ušmudlanou dílničkou na provinčním předměstí.
Platón, asi největší myslitel světových dějin v oboru společenských reforem a politických systémů, autor myšlenky, že státům by měli vládnout nikoliv volení zástupci jako v demokracii, ale mudrcové a největší mozky, byl jejich největším znalcem. Zřejmě byl i největším kritikem demokracie jako nedokonalého systému, jehož vývoj vždy skončí tragédií velké populace. Mladého vědce s jeho velkým vzděláním, syntetickým myšlením, morálními vlastnostmi a vysokou inteligencí si vybral k uskutečnění velkého snu. Prozradil mu, kde najde Atlantidu podle egyptských knih svého prastrýce Solóna, poskytl mu neomezené prostředky, techniku a mozky k průzkumu staré civilizace a k postavení nové Atlantidy na původním místě jako ideálního státu pro vyspělou lidskou komunitu. Pro tzv. krásnou literaturu je taková trilogie velkou výzvou.
| ISBN: | 978-80-87579-58-9 |
|---|---|
| EAN: | 9788087579589 |
| Počet stran | 300 stran |
| Datum vydání | 10. 3. 2026 |
| Pořadí vydání | neurčeno |
| Vazba | kniha, brožovaná vazba |
| Jazyk | český |
| Autor: | Felix Boom |
| Nakladatelství | Blinkr |
| Tématická skupina | 13 - Krásná literatura |
