MahámudraCesta k poznání skutečnosti

Tibetský mistr meditace (1921-1986), jenž absolvoval klášterní universitu Sera u Lhasy a po čínské okupaci odešel r. 1959 do exilu. V Dharamsale byl jedním z učitelů současného dalajlamy. Roku 1974 na dalajlamovu žádost přesídlil do Švýcarska, kde působil jako opat Tibetského institutu v Rikonu. Do konce života již zůstal na Západě, učil v západní Evropě a severní Americe a založil řadu meditačních center ve Švýcarsku, Německu, Itálii a Francii. Mahámudra, gešeho hlavní dílo, sestavena z jeho různých výkladů o buddhistické meditaci v Indii a ve Švýcarsku. V prvním dílu, „Sedmidílné přeměně ducha“, komentuje tibetský meditační text školy Kadampa z 12. stol., jenž obsahuje četná působivá poučení v jednoduché a lehce srozumitelné formě. Druhý díl, „Rovina vědomí“, je sbírkou různých nauk, mimořádně zajímavé jsou výklad cvičení jógy vědomého snění. Třetí díl, „Mahámudra“, pojednává o nejdůležitější buddhistické meditaci, o poznání prázdnoty (šúnjatá). Ve všech svých poučeních klade geše Rabten zvláštní důraz na nezbytnost plně integrovaného duchovního života jakožto základu, jenž je vybudován na trpělivém a správném cvičení. Středem cvičení není nějaké „náhlé osvícení“, ani získání jasnovidnosti nebo okultních sil. Vývoj ducha by měl být chápán jako pozvolné pokračování na cestě se stupni vybudovanými jeden po druhém, jejichž konečný cíl spočívá v plném osvícení. „Někteří lidé se domnívají, že meditace znamená vnitřně uvolnit mysl a bez zvláštního úsilí tak dospět k velmi klidnému stavu... Kdyby ovšem bylo cílem meditace pouhé uvolnění, pak by vynikajícími jóginkami byly krávy... Pravá úloha a jediný cíl meditace spočívá v odstranění nevědomosti a zaslepenosti.“