Šťastný domov

„Chceš se zbláznit?! Čti Šťastný domov!“ Tak by mohl znít reklamní slogan k jedné z delších povídek Jaroslava Haška. Je to příběh muže, který se ožení s půvabnou a milou dívkou, ovšem vášnivou čtenářkou časopisu Šťastný domov. „Šťastný domov přináší domovům štěstí!“ volá hlavní hrdina v závěru. Dospěl k tomu složitou cestou, lemovanou domácí strojní výrobou párátek, tácem, ukutěným jeho manželkou z klavíru, za tím účelem zakoupeného, léčením bezvědomí v sudu, neboť „výpary z kyselého zelí brání mdlobě“. Na první pohled je Haškova povídka pouze skvělou satirou (dodnes aktuální) na nejrůznější mediální Paty a Maty, kteří čtenářům dávají všelijaké praktické i „praktické“ rady. Ovšem Haškův humor ve Šťastném domově obsahuje prvky absurdity, jež se v umění programově objevují až mnohem později. A to absurdity mazaně (u Haška se nesluší říci rafinovaně) propojené s prvky zdánlivě všedního života.