Šumavské povídání aneb Co v kronikách nenajdete

Sychravý podzim roku 2009, venku se sbíralo k dešti a Šumava se chystala co nevidět schoulit pod bílou duchnu. A zas ty nekonečně dlouhé zimní večery, kdy světnici rozvoní šípkový čaj či smola z právě naštípaných borových polen. Anebo jen praská v radiátoru ústředního topení ve dvanáctém patře paneláku. A tak se zrodil nápad, snad aby se ta zima dala snáze přežít, vydávat v sobotním čísle Prachatického deníku nějaký ten pravý nefalšovaný šumavský příběh. Jen tak na pár měsíců, než se zas vrátí vlaštovky. Vlaštovky se vrátily, zas odletěly. A ne jednou. Týden co týden čtenáři Deníku prožívali příběhy, které se možná staly, možná nestaly, ale určitě se stát mohly. A jelikož po těch letech se ony novinové výstřižky s malebnými obrázky Marie Petrmanové mnohým nevešly do žádných desek, přichází po dvou elektronických knihách i první soubor pověstí vázaný, a doufejme, že nikoli poslední.