Kdybych měl už jen jeden den života

O svém posledním dni nemedituji proto, že bych se bál umírání, nýbrž proto, že si znovu a znovu v úžasu kladu otázku: Co to znamená, že dýchám, že vnímám sám sebe, že pozoruji kráu krajiny, že cítím vůni růže a chutnám jemný buket vína? Co se děje při setkání s nějakým člověkem? Cítím, jak snadno koužu po povrchu a žiji jen tak, bez cíle. A tu mi pomůže pomyšlení na poslední den života a vzápětí vytuším jeho hlubinnou dimenzi a objevím jeho božský zdroj, z něhož žiji.