Meruňková zavařenina

Po více než třiceti letech od prvních Solženicynových próz jako Jeden den Ivana Děnisoviče či Matrjonina chalupa, se po rozsáhlých projektech (Souostroví Gulag a Rudé kolo) jeden z největších ruských spisovatelů vrátil na počátku 90. let 20. století ke komorní literární formě. Vznikl tak soubor „povídek o dvou částech“, nazvaný Meruňková zavařenina. Jejich děj pokrývá téměř celé dvacáté století a zabývá se jak boji občanské či Velké vlastenecké války, tak kupříkladu i rozporuplným poválečným osudem maršála Žukova. Solženicyn v těchto „povídkách z 90. let“ potvrzuje, že povídková forma je mu bytostně vlastní a že z této části své tvorby nic nezapomněl.