Metoda archeologie

Archeologie je jednou z věd vyčleněných na základě specifických pramenů (artefaktů, ekofaktů a přírodnin), které prošly mnoha transformacemi; při nich se měnila nejen jejich podoba a uložení, nýbrž i jejich množství. Bez porozumění archeologickým transformacím nelze současnou archeologii praktikovat. Jádro archeologické metody obsahuje analýzu pramenů (včetně terénního výzkumu), hledání pravidelností v nich obsažených (dnes zejména formalizovanými metodami) a nakonec jejich vysvětlení v termínech živé skutečnosti při použití srozumitelného živého jazyka. Archeologické prameny jsou mrtvé předměty současného světa a nelze v nich přímo pozorovat cokoliv, co závisí na jejich minulé dynamice; tu lze restituovat teprve interpretací provedenou na základě teoretických modelů.