O ženách

Snad je láska podobná záchvatu, který nemá jméno ani definici. Je to záchvat, který pronikne celou bytostí, dotýká se nadzemských veličin, jako je Bůh, náboženství a modlitba, píseň, všechny krásy světa, to niterné, nejniternější, a zároveň zjevné, obnažené, čemu člověk nerozumí, vnímá to jako nádherné tajemství, náznak a vnuknutí a vychutnává to ve všech možných podobách, příležitostech, bohatší než kdykoli předtím, oduševnělejší, snad i ušlechtilejší. Ale zároveň, kromě obohacujících pocitů, obsahuje láska i úzkost a strach. Vždyť všechno, co člověk našel a získal, může ztratit. A nemusí to být hned smrt, to nejzazší. Vyvstává otázka, čím člověk lásku ztrácí. Je láska jako bytost, nadaná neslyšnou řečí, jako je náznaková řeč, která může odejít, pomalu nebo rychle?