Odpusť mi

„… a teď je Sandra rozhodnutá, že se odstěhuje do města,“ dokončil baron Bernholm svoje povídání. „Co mám dělat?“ vyhrkl jeho syn zoufale. „Miluji Sandru a představa, že ji ztratím, je pro mě neúnosná. Ale není divu, že tak jedná, protože jsem jí nedůvěřoval a ovlivnil ji, ačkoliv jsem měl matčiny intriky prohlédnout. Odjakživa byla intrikánka a tentokrát jsme se jejími oběťmi stali my, Sandra a já.“ Baron zasmušile přikývl. Ó ano, znal svoji ženu a její osudný sklon vměšovat se do života jiných. On sám si Sandru dávno zamiloval a nechtěl, aby opustila statek Eichenhorst.