Palác osamění

Která žena nesní o tom být princeznou a potkat prince? Prožít si pohádku? Jen málokteré ženě na světě se však podaří vystoupit na absolutní společenský vrchol, jako se to podařilo příslušnici starého perského rodu Bachtijárů, Soraje. Příběh Soraji Esfandiájy, do které se zamiloval íránský šáh a oženil s s ní, se čte jako pohádka z Tisíce a jedné noci. Soraja vyrůstala v Evropě – v Berlíně, ve švýcarském penzionátu a v Londýně. Získala dobré vzdělání a chtěl a se stát herečkou. Její krása však rozhodla za ni – upoutala pozornost perského císaře – íránského šáha Mohammeda Rezá Pahlavího. Saroja se za něho vdala a stala se íránskou (perskou) císařovnou. Měla jediný hlavní úkol: dát šáhovi mužského potomka. Po boku manžela na teheránském trůně prožila sedm let života na císařském dvoře, mezi šáhovou rodinou, v prostředí plném luxusu i bídy, intrik a špehování, prožila pokus o státní převrat, přitom se snažila být svému muži stále po boku. Vnášela do rigidní dvorské etikety moderní evropské zvyky. Sama se energicky věnovala charitě a péči o mládež. Manželské štěstí nicméně ztroskotalo na její neplodnosti. Po rozvodu se uchýlila do Itálie, kde se jí ujal slavný filmový magnát Dino de Laurentiis. Pod jeho záštitou začala filmovou kariéru a zamilovala se do svého režiséra. Do jejich lásky bohužel krutě zasáhla tragédie…… Soraja vypráví svůj neobyčejný příběh upřímně a velmi emotivně. Svěřuje své city, pochybnosti a smutky, tak jak jí je přinášel život – milosrdně pohádkový a nemilosrdně realistický. Její vyprávění zaujalo a dojalo čtenářky v mnoha zemích.