Paměti antisemity

Rezzoriho román Paměti antisemity (1979) vypráví o střední Evropě, která zmizela s nástupem Hitlera k moci a s následně rozpoutaným holocaustem. Gregor von Rezzori líčí zaniklý svět mnohonárodnostní monarchie Rakouska-Uherska ve dvacátých a třicátých letech minulého století z pohledu dospívajícího chlapce, který se nikdy nedopustil ničeho horšího než jen obvyklých klukovin, antisemitismus ale patřil k jeho každodennímu životu. Autorovo líčení vztahů mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem je pro čtenáře, který zná antisemitismus hlavně v jeho brutální podobě za nacismu, objevné. Román tvoří pětice chronologicky uspořádaných povídek, jejichž autobiografický hrdina postupně prochází různými zlomovými okamžiky. Předností Rezzoriho je lehké pero, živost a plastičnost jeho rozpomínání, čtenářsky vděčné jsou nepochybně rozmanité milostné eskapády, v nichž se tento krasavec neustále ocitá a které často spadají vjedno s dějinnými zvraty. Dozvíme se tu leccos intimního i leccos nepříliš chvályhodného. Jedna z nejzajímavějších pasáží je věnovaná dětství v rodné Bukovině s její exotickou rázovitostí, přírodními krásami i všudypřítomným antisemitismem. Z provinční stísněnosti uniká sedmnáctiletý mladík na studia do Vídně, kde navazuje známost s Židovkou Minkou. Veden touhou postavit se na vlastní nohy odchází pak do rumunské metropole Bukurešti, kde vedle první platonické zamilovanosti do dívky na vozíčku zakouší i první sexuální zkušenosti a své umělecké ambice realizuje aranžérstvím drogistických výloh.