Povídky z jedné a druhé kapsy

Krátké, většinou detektivně laděné povídky Karla Čapka se staly klasikou české literatury a patří k tomu nejzdařilejšímu, co autor kdy vytvořil. Setkáváme se v nich s vrahy a zloduchy, drobnými zlodějíčky a podfukáři, důslednými komisaři a bystrými četníky, ale i vášnivými sběrateli, vědci a blázny, kteří zalidňovali svět i podsvětí první čtvrtiny dvacátého století. Povídky jsou nejen ukázkou skvělého vypravěčského umění, ale prozrazují též, že autor je člověk nesmírně vnímavý a vzdělaný, že se zajímá o dění ve společnosti a lákají jej nové vědecké vynálezy. Především však příběhy míří k obecným otázkám morálky a mezí lidského poznání.