Pravda a láska

Francesca se se svým mužem, profesionálním diplomatem, ze slunného Nice odstěhovala do Prahy a stala se tak ženou expatriota, což považuje svým způsobem za diagnózu. Krásné, ale ponuré město ji děsí, zdejší řeči nerozumí a navíc záhy zjistí, že si tu její muž našel milenku. A tak se francouzská středoškolská profesorka v českém hlavním městě vydává na pomalou cestu emancipace: začíná vyučovat francouzštinu, poznává prostředí i lidi, nechává se okouzlit svým šarmantním, tajuplným studentem a chtě nechtě se zaplétá do příběhu s lehkou příchutí politického thrilleru. Praha se dá bez nadsázky označit za jednu z hlavních hrdinek románu. Není divu – Claire Legendreová vycházela ze svých osobních zkušeností, neboť sama prožila v Praze několik let. Pro českého čtenáře její román obnáší jednu mimořádně zajímavou rovinu navíc: je mu totiž umožněno sledovat, jak se typická francouzská levicová intelektuálka střetává s prostředím, kde se na cokoliv levicového pohlíží s nevraživostí, jak vnímá pro ni poněkud nepochopitelnou postkomunistickou mentalitu a jak prožívá a komentuje dění v zemi, která se právě klopotně vyrovnává se svým předsednictvím Evropské unii -- příběh se odehrává na konci 1. desetiletí druhého milénia. Název novely, který odkazuje k mottu sametové revoluce, v sobě nese několik významů, od ryze privátních po veřejné a politické.