Slídil

Novela z raného období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, představuje rafinovaně komponovaný text uvádějící na scénu řadu významných motivů a témat autorova celoživotního díla. Příběh titulního hrdiny, který je nejprve ponížením dohnán k sebevraždě a pak zjišťuje, že v nové fázi existence jej čeká cesta "peklem zrcadel" a trýzeň neopětované lásky, Nabokovovi slouží jako prostředek k parodii literárních stereotypů a experimentu s tradičními tématy dvojnictví a rozkolísanosti lidského vědomí, zároveň však míří k základním otázkám nepostižitelnosti lidské identity a umělecké tvorby jako negace lidské smrtelnosti.