Střípky mozaikyKaždodenní život české společnosti v období normalizace a transformace z pohledu orální historie

Studie mozaiky jsou jednotlivými kamínky, které spolu tvoří jen (ale je to pouze „jen“?) rám – okraj či hranici – „velkým dějinám“. Neodmítají ani nezpochybňují mainstreamový narativ „velké historie“ o padesátých, šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých či devadesátých letech (ani k žádnému jinému – alternativnímu, revizionistickému atd. – nevybízejí). Nestaví se k němu zády, často jsou s ním naopak zcela kompatibilní. Zajímají se o společenství a vyjevují situace, které stojí vesměs stranou zájmu profesionálních historiků – pro jejich marginalitu, řada zde předložených textů však ukazuje, že jde o „marginalitu“ pouze zdánlivou. Publikované původní studie jsou vybrané a následně přepracované diplomové práce obhájené v minulých letech na Pracovišti Orální historie – soudobé dějiny FHS UK.