Historie Ústavu chemie pevných látek (ÚCHPL) a jeho předchůdců sahá až do roku 1835. V letošním roce tak
oslavíme 190 let jeho existence. Časová a personální osa od počátku až do současnosti je spolehlivě zdokumentována.
Největší zásluhu na tom má prof. Augustin Ondřej, který jako první zmapoval historii ústavu,
rozdělil ji na éry jeho vedoucích a svoji pracovnu vyzdobil jejich portréty. Bohužel se nedostal k tomu, aby
historii publikoval, zbyly jenom kusé poznámky. To udělal až jeho současník a následovník prof. Jan Kašpar
v roce 1959, který u příležitosti prvního vydání Sborníku vysoké školy chemicko-technologické v Praze,
sekce Mineralogie, uveřejnil článek nazvaný Dějiny mineralogie na Vysoké škole technické v Praze1. Z tohoto
stěžejního díla vychází i tato práce, i když o vedoucích ústavu a jeho fungování lze nalézt mnoho informací
i na webu, v archivech, v Chemických listech, v publikaci uveřejněné k 70. výročí trvání VŠCHT Praha2,
v Historii výuky chemie3, v Dějinách Českého vysokého učení technického4 a v jejich předchůdci Dějinách technického
učení v Praze5. Důležitým zdrojem informací jsou také nepublikované vzpomínky Ing. Vlastimila
Seidla, CSc., pamětníka dob Ondřejových a Kašparových6, který se dožil úctyhodných 96 let.
Jestliže časová a personální osa ústavu je zřejmá, tak to samé se nedá říci o ose tematické, která
není tak jednoznačná jako u hlavních chemických disciplín, např. u anorganické chemie, organické chemie
apod. S tím jsou spojeny také měnící se názvy ústavu a odborné zaměření jeho vedoucích. Mineralogie je
historicky hlavní osou ústavu, ale ta nikdy nepatřila mezi hlavní chemické disciplíny ani tematicky, ani
pedagogicky7. Současné zaměření ústavu je materiálové a krystalografické, což odpovídá vývoji a současným
potřebám VŠCHT Praha a navazuje na mineralogickou tradici.
Pro členění textu do kapitol bylo zvoleno schéma vycházející z chronologické posloupnosti vedoucích
ústavu, což byla původní myšlenka prof. Ondřeje. Ta se opírala především o fakt, že pozice vedoucího
byla obsazována vědeckou osobností své doby, která se výrazně podílela na rozvoji školy a jejích chemicko-
technologických disciplín, až po současnou VŠCHT Praha. Mezi vedoucími ústavu jsou osobnosti, které
i opakovaně zastávaly pozice jak rektorů pražské techniky (Jan Krejčí třikrát, Otakar Feistmantel, Alfred
Slavík dvakrát), tak pozici rektora VŠCHT Praha (Jan Kašpar). Od roku 1835 do 2025 se na místě vedoucího
ústavu vystřídalo 11 profesorů.
| ISBN: | 978-80-7592-286-1 |
| EAN: | 9788075922861 |
| Počet stran |
32 stran |
| Pořadí vydání |
1. |
| Jazyk |
český |
| Vazba |
měkké desky, brožura sešitá drátěnou sponkou |
| Autor: |
Bohumil Kratochvíl |
| Editor: |
Pavel Drašar |
| Nakladatelství |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
| Tématická skupina |
2 - Společenské vědy; osvěta |
| Neprodejná publikace. |