Modrotisk bývá označován jako zlidovělé umění. Je to umění přejaté z výroben a manufaktur, které se od 17. století rozvíjely ve střední a západní Evropě podle příkladů a vzorů, přivezených ze zámoří. Osvojili si ho řemeslní barvíři a od konce 18. století se rozšířilo do nejširších lidových vrstev, které výběrem vzorů projevovaly svou regionální zálibu v té či oné formě ornamentu. V českých zemích a na Slovensku si modrotisku začali badatelé všímat už na počátku 20. Století, ve větší míře ale teprve v padesátých letech. V té době vyšly v odborných časopisech práce Drahomíry Stránské, věnující se modrotisku v Čechách a na Moravě, a také povětšinou ze slovenského materiálu čerpající studie Josefa Vydry. Dějinami textilního tisku od nejstarších dob se v časopisu Věci a lidé 1951–1952 poměrně obšírně zabýval Marius Stadler, zakladatel muzea tisků na látky ve Dvoře Králové, původem z Alsaska. Jeho zásadní příspěvek později vyšel i v periodiku Ethnographica 1961–1962. V rámci studií o rukodělné práci či lidové umělecké výrobě se modrotisku věnovali i další badatelé, například Helena Johnová, Jitka Staňková, Josef Jančář nebo Naděžda Melniková-Papoušková. O horáckém modrotisku v padesátých až sedmdesátých letech psala Vlasta Svobodová, která vydala na toto téma i brožuru (1971).
| ISBN: | 978-80-7028-562-6 |
|---|
| EAN: | 9788070285626 |
|---|
| Doporučená cena: | 264 Kč |
|---|
| Počet stran |
170 stran |
| Datum vydání |
21. 12. 2021 |
| Pořadí vydání |
1. |
| Rozměr |
210×297 mm |
| Jazyk |
český, anglický, německý |
| Vazba |
měkké desky, lepená brožura oříznutá po třech stranách |
| Autor: |
Jarmila Pechová |
| Překladatel: |
Miloš Bartoň |
| Překladatel: |
Bernd Magar |
| Nakladatelství |
Moravské zemské muzeum |
| Tématická skupina |
2 - Společenské vědy; osvěta |
Svaz českých knihkupců a nakladatelů
