Marxistickými ideology, politiky i právními teoretiky v Sovětském svazu i dalších komunistických zemích byl trest smrti označován jako opatření výjimečné, vynucené a dočasné. Nejinak tomu bylo i v Československu, kde však zůstal zachován až do pádu komunistického režimu. Zároveň se však, zejména v šedesátých letech, setkáme s hlasy volajícími po zrušení absolutního trestu, což bylo spojeno s reflexí tragických dopadů nedávného „porušování socialistické zákonnosti“ i hledáním nové, funkčnější podoby trestní politiky. Tato diskuze, vrcholící v období pražského jara, byla součástí globálních debat o relevanci absolutního trestu, probíhajících zejména v liberálně demokratických zemích, a zvýšeného úsilí o jeho odstranění. Publikace se věnuje i dalšímu úzce souvisejícímu tématu. Prakticky od přijetí trestního zákona v roce 1961 se vedly diskuze o tom, zda je vhodné, aby alternativou k trestu smrti byl trest odnětí svobody maximálně do výše pouhých patnácti let. Argumentem pro zvýšení této hranice byla i oprávněná obava z tlaku veřejného mínění na soudce, kteří se pak raději přiklonili k uložení absolutního trestu. Tato otázka byla rozřešena až novelizací trestního zákona v roce 1973, kdy byl vedle trestu smrti zaveden další výjimečný trest – odnětí svobody do pětadvaceti let.
Na řadě konkrétních případů kniha dokumentuje, jak často byla tenká hranice mezi životem a smrtí pachatele při zvažování trestu v závažných kriminálních případech. O osudech osob stíhaných za závažnou trestnou činnost, od začátku šedesátých let prakticky vždy spojenou s trestným činem vraždy, spolurozhodovala momentální společensko-politická konstelace, stanoviska psychiatrů a sexuologů, určovaná tehdejším stavem těchto v podstatě interpretativních vědních disciplín, profesionalita soudců včetně jejich odolnosti vůči často enormnímu tlaku veřejného mínění i osobnost a možná také momentální zájmy hlavy státu, disponující právem udělit milost. Zvláště těžké rozhodování měly orgány činné v trestním řízení v okamžiku, kdy se zabývaly otázkou příčetnosti, a tedy i trestní odpovědností některých pachatelů. Vedle výše uvedených otázek si publikace v obecnější rovině klade za cíl přispět k poznání vývoje trestněprávní politiky komunistického režimu i právního vědomí obyvatelstva. Součástí publikace, založené na důsledném pramenném výzkumu, je i edice dvanácti dokumentů a bohatá obrazová a dokumentární příloha.
| ISBN: | 978-80-7469-158-4 |
|---|
| EAN: | 9788074691584 |
|---|
| Doporučená cena: | 190 Kč |
|---|
| Počet stran |
368 stran |
| Pořadí vydání |
1. |
| Jazyk |
český, anglický |
| Autor: |
Jaroslav Pažout |
| Nakladatelství |
Národní archiv |
| Tématická skupina |
2 - Společenské vědy; osvěta |
Svaz českých knihkupců a nakladatelů
