Vlámské tajemství

Známý a populární argentinský spisovatel Federico Andahazi se ve svém čtvrtém románu znovu obrací do světa historické fikce. Jeho díla však rozhodně nelze označit nálepkou historického románu: daná skutečnost mu slouží pouze jako východisko pro bohatou imaginaci, a pokud fakta jeho záměrům „nevyhovují“, je nasnadě, co v jeho autorské dílně vítězí… Děj románu Vlámské tajemství je umístěn do 15. století, do doby, kdy italští malíři dovedli do dokonalosti Giottův objev perspektivy a vlámští mistři dosahovali nádherných barev díky van Eyckově technice olejomalby. Soupeření florentské a vlámské malířské školy, zastoupených fiktivními postavami Francesca Montergy a bratrů van Manderových, tvoří pozadí románového příběhu. Na začátku všeho je vražda. Následuje postupné odhalování případu a různé možnosti řešení, které se ale ukazují jako klamné. Za zločinem se totiž skrývá „špionážní“ zápletka, daleko důležitější než spáchané nepravosti: úsilí nalézt tajemství barvy v čistém stavu, v němž se předhánějí obě školy. Malířství tak přestává být pouhým uměním a přerůstá v bitvu; Andahaziho umělci jsou ve své touze po dokonalosti ochotni podstoupit jakékoli riziko a obětovat cokoli. Precizně vystavěný děj, složitě propracovaná zápletka, skloubení moderního žánru s historickým prostředím i prolínání fakt a fikce činí z románu neobvykle poutavé, dobrodružné a intelektuálně přitažlivé čtení.