Vodově zelená

Autobiografická kniha, v níž se střídají vzpomínky a deníkové záznamy. Autorka se narodila v italské rodině žijící v Rijece, v poválečných letech zažila odsun z Titovy Jugoslávie, život v utečeneckém táboře v Terstu i léta v internátní řádové škole. Vzpomínáním na rodinu a líčením jejích spletitých osudů se vyrovnává se svými zážitky a zároveň podává velmi konkrétní obraz doby. Do vzpomínek se prolíná přítomný život se svými radostmi i starostmi (Madierová už v té době bojovala s rakovinou, na niž později zemřela). Z textu psaného průzračně čistým, lehce plynoucím stylem vyznívá usmířený pohled na minulost i přítomnost, porozumění pro slabosti bližních, obdiv k jejich neokázalé statečnosti.