Svaz českých knihkupců a nakladatelů
Nové ilustrované vydání Kafkova vrcholného díla s několika desítkami obrazů argentinského malíře a ilustrátora Luise Scafatiho, vybavené rozsáhlým souborem Kafkových kreseb, které jeho přítel Max Brod v březnu roku 1939 převezl z Prahy do Palestiny a které zůstaly z větší části až do roku 2019 veřejnosti nepřístupné.
Kafkův enigmatický román, jenž vypráví o zeměměřiči K., který přichází do vesnice pod tajuplným zámkem a marně se snaží získat uznání a navázat kontakt se zámeckými úředníky, aby mohl vykonávat svou práci, vybízí k bezpočtu interpretací a v nejobecnějším smyslu jej lze číst jako groteskní parabolu o marnosti lidského snažení tváří v tvář neproniknutelnosti světa či ještě obecněji jako metaforu lidského údělu. Jak upozorňuje v doslovu Jiří Stromšík, veškeré užší, "jednostranné" výklady, ať už sází na interpretační klíč nábožensko-mystický, sociálně-politický, nebo třeba psychologický, mohou být zavádějící a míjejí se s povahou Kafkových textů, jejichž podstatou je víceznačnost a otevřenost smyslu.
Součástí tohoto vydání je u nás vůbec poprvé publikovaný soubor Kafkových kreseb. Když Max Brod roku 1939 uprchl z Prahy do Palestiny, vzal s sebou nejen Kafkovu literární pozůstalost, ale také více než sto listů s jeho kresbami. Roku 1952 je daroval své sekretářce Esther Hoffeové, jejíž rodina si je ponechala. Téměř všechny kresby tak zůstaly po desetiletí uložené v bankovních trezorech ve Švýcarsku, skryté před zraky veřejnosti, a to až do roku 2016, kdy nejvyšší izraelský soud rozhodl o jejich předání Národní knihovně Izraele. Zde byly kresby v roce 2019 zdigitalizovány a poprvé zpřístupněny veřejnosti. Jsou uloženy v archivu Maxe Broda.
Většina z nich je obsažena i v tomto vydání, v příloze čítající sto sedmnáct stran.
Kafkův enigmatický román, jenž vypráví o zeměměřiči K., který přichází do vesnice pod tajuplným zámkem a marně se snaží získat uznání a navázat kontakt se zámeckými úředníky, aby mohl vykonávat svou práci, vybízí k bezpočtu interpretací a v nejobecnějším smyslu jej lze číst jako groteskní parabolu o marnosti lidského snažení tváří v tvář neproniknutelnosti světa či ještě obecněji jako metaforu lidského údělu. Jak upozorňuje v doslovu Jiří Stromšík, veškeré užší, "jednostranné" výklady, ať už sází na interpretační klíč nábožensko-mystický, sociálně-politický, nebo třeba psychologický, mohou být zavádějící a míjejí se s povahou Kafkových textů, jejichž podstatou je víceznačnost a otevřenost smyslu.
Součástí tohoto vydání je u nás vůbec poprvé publikovaný soubor Kafkových kreseb. Když Max Brod roku 1939 uprchl z Prahy do Palestiny, vzal s sebou nejen Kafkovu literární pozůstalost, ale také více než sto listů s jeho kresbami. Roku 1952 je daroval své sekretářce Esther Hoffeové, jejíž rodina si je ponechala. Téměř všechny kresby tak zůstaly po desetiletí uložené v bankovních trezorech ve Švýcarsku, skryté před zraky veřejnosti, a to až do roku 2016, kdy nejvyšší izraelský soud rozhodl o jejich předání Národní knihovně Izraele. Zde byly kresby v roce 2019 zdigitalizovány a poprvé zpřístupněny veřejnosti. Jsou uloženy v archivu Maxe Broda.
Většina z nich je obsažena i v tomto vydání, v příloze čítající sto sedmnáct stran.
| ISBN: | 978-80-88630-25-8 |
|---|---|
| EAN: | 9788088630258 |
| Počet stran | 512 stran |
| Datum vydání | 8. 9. 2025 |
| Pořadí vydání | neurčeno |
| Vazba | kniha, vázaná vazba |
| Jazyk | český |
| Autor: | Franz Kafka |
| Ilustrátor: | Luis Scafati |
| Nakladatelství | Rybka Publishers |
| Tématická skupina | 13 - Krásná literatura |
