Ztracená růže

Z dopisů adresovaných zemřelé matce se Diana dozvídá o sestře Marii, o jejíž existenci dosud neměla tušení. Není to příjemné poznání, ani se s ním není snadné vyrovnat. Před čtenářem se rozvíjí poetický příběh o dívce hledající své dvojče, které nikdy nepoznala, a její pátrání nás odvádí z rušného San Franciska do tiché zahrady v Istanbulu či na břeh říčky nedaleko Efesu v době, kdy nastávají říjnové deště… Cesta člověka za poznáním nebývá nikdy snadná, ale ještě obtížnější je, když jde o hledání a poznávání sebe samotného, neboť u takové cesty často chybí i sama vůle k jejímu podstoupení. Diana se však na tuto cestu vydává.